29.2.2024 17:16:07 Vážný2
Re: Sněmovna - partnerství pro stejnopohlavní páry
Zkusme to:
Vážný, to co píšeš, vypadá na první pohled hezky a vstřícně a laskavě... ale do detailu je to snůška hloupostí...
"Děti mají právo být vychovávány v rodině bio-rodičů
Děti mají právo znát, odkud a kam jdou, jaké jsou jejich kořeny"
Kdo jsou bio rodiče? když se žena spustí se sousedem, kdo je otec? má pak otcovská práva její muž, který dítě vychovává od narození nebo soused? má matka povinnost vůči dítěti mu toto sdělit? a pokud matka otce ani nezná, co potom? btw ano, naprosto tím podrýváš umělé oplodnění, včetně spermabank...
Pokud by soused zpochybnil otcovství, nebo otec zpochybnil otcovství, tak dneska to není takový problém prokázat pravdu.
BTW. Matka, která zapře otce, může dítěti způsobit škodu, minimálně ekonomickou. Protože to dítě měli živit 2 lidé, ale najednou na něj přispíval jen jeden. Vzhledem k tomu, že rodiče mají v 18 letech povinnost na žádost vyúčtovat spravovaný majetek dítěte, tak očekávám, že takto vzniklou škodu jednou nějaké dítě zažaluje. Už se kdosi myslím pokusil zažalovat, že ho počali, to soud odmítl. A nemusí to být v našěm právním řádu, přes judikaturu ESLP jsme propojení s ostatními evropskými zeměmi.
"Je otázka, zda je v nejlepším zájmu budoucího dítěte aby jeho embryo bylo vloženo do někoho jiného než jeho matky."
Je otázka, jestli počít a porodit dítě, je vůbec v jeho nejlepším zájmu...
Myslím, že už soud rozhodl, že z práva na život plyne, že to není škoda, existovat.
A myslím že je to tak i morálně, protože život každého má svůj smysl, ba i toho, kdo se tady na zemi fakt tělesně "nepovedl". Souvisí to např. s pohledem logoterapie, který zastávám (viz, je to složitější) a taky opravdu s tím, že věřím, že součástí posledního Soudu bude taky náprava věcí. (Zlo je z hlediska křesťanství poruchou současného světa a zasahuje hodně hluboko - klidně do rození dětí, které měly být zdravé a nevyšlo to.)
"Budou mít "rodiče" k dítěti, za které zaplatili a které si objednali stejný vztah jako běžní rodiče k dítěti přišlému náhodně "shůry""
oh a jaký vztah pak může mít k dítěti někdo, komu se přihodilo jen tak jako následek nerozvážného chování? zkus si sám přebrat, jestli sis v životě vážil víc věcí, které se ti přihodily "samy" nebo těch, kde ses musel poměrně náročně dopracovávat k jejich získání... ten proces je obvykle poměrně zdlouhavý, není to tak, že si na netu zaklikáš parametry a "do půlnoci objednáš, ráno v boxu máš"
Jasně vybrali si inteligentního modrookého blonďáčka a najedou se zjistí, že je postižený, je hloupý, dodatečně se projeví nějaká porucha zdraví. Budou s tím OK, když si objednali bezvadný kus? Nebo bude dítě slyšet, že je tooolik stálo.
My jsme se s manželkou brali jako panici ve 23 letech. Měli jsme od katolíků okoukaný poměrně negativní vztah k antikoncepci (dnes jsem trochu jinde) a bránili se hlavně metodou plodných a neplodných dní. Já ještě studoval, i když jsme měli kde bydlet, žena už pracovala. Pokud by měla odejít na MD/RD, tak by to zároveň znamenalo, že já bych musel začít živit rodinu a zrovna můj obor VŠ nebyl moc vhodný pro paralelní intenzivní práci. (Nebyl ještě klasický kreditní systém, měli jsme většinu předmětů předepsaných a povinná cvičení a laborky byly důsledně po kruzích.) A práce byla taky mnohdy od-do. A co hůře, po přerušení denní formy studia by mne ihned povolali na vojnu vojenští páni.
Několikrát jsme zažili během studia situaci, kdy jsme měli pocit, že žena je těhotná, vždycky to nakonec byla jen nepravidelnost. Ač jsme z toho měli trochu strach, tak jsme byli jasně připravení takové dítě přijmout.
Nakonec jsme v pravý čas mechanismus otočili (bylo tam na konci několik časových oken, kdy by se to hodilo nejvíce vzhledem k vojně), a dítě se nám narodilo po 8,5 měsících ZVS. Žena byla dlouho v porodnici, přes měsíc a během té doby mne prakticky vojenští páni pustili domů.
"Navíc zde hrozí pozitivní eugenické praktiky výběru embrya podle analýzy pohlaví a genetických znaků. Lze takto vybírat mezi lidmi, byť je to zárodečné stádium člověka?"
tak tohle přece nesouvisí, je to jen další level, ovšem už dnes využívaný ze zdravotních důvodů (pravděpodobnost dědičných nemocí a podobně)... na druhou stranu člověk se přece přirozeně snaží o výběr genetických znaků svého potomka, už tím, že si vybírá partnera, tohle příroda sama dělá odjakživa, až na neblahé zásahy ze strany lidí v případě domlouvaných sňatků...
Ano, ale přeci jen ještě nejsme v poloze, kdy muž dá sperma, žena vajíčko a implantuje se jenom embryo, které bude mít geny na určitou inteligenci, výšku, barvu vlasů, pohlaví. Fakt nechci aby se to stalo normou. Nebo dále, vybraný náhradní dárce dá to a ono, a pak se u embryjí zkoumá, které se "povedlo" a to se pošle na Ukrajinu odnosit vybrané ženě.
Ten prvek přijetí toho, co dostanu, i když je to jiné, než chci, je důležitý. A teď úplně neřeším negativní eugeniku vývojových vad atd.
BTW, jsem hodně rád, že jsme se sešli s manželkou jako dost různí lidé (až se tomu děti diví), změnili jsme naše sny a narodili se nám skvělé děti, byť s nemocemi a problémy. Ale odlišné od nás, vlohy se dědily spíš přes 1-2 generace, matematikovi se narodily děti značně amatematické ale nadané humanitně a výtvarně. Ale jak se znám, asi bych si je primárně nezkonstruoval takto, a tak bych pak neměl tu radost z nich. (Mohu srovnávat s geniálními dětmi geniálních spolužáků z M třídy.)
Odpovědět