Re: Zahraniční návštěva

Pamatuju si, jak někdy v osmdesátých letech přišel bratranec mého kamaráda s tím, že je vegetarián, pro mne to bylo poprvé, kdy jsem se s tím setkala
Moc jsem to nechápala, ale kamaráda to nadchlo taky, no a aby se s klukama rodiče nehádali, tak je bez protestů nechali být vegetariány - v jejich pojetí to byla právě omáčka bez masa, vývary bez masa, prostě vynechali jen tu "hmotu" na jejich talířích... Kluci byli "blbí", netušili nic o vaření a já váhala, jestli jim to říct nebo ani ne... neřekla jsem jim nic, s kamarádkou jsme se shodly, že jde jen o pózu a že by klukům to maso v jídelníčku chybělo... Nakonec to klukům vydrželo akorát přes tábor a na závěrečném táboráku už si spokojeně opékali špekáčky
Dodnes si nejsem jistá, jak to vzít ze strany morálky - na jednu stranu si říkám, že to byl od rodičů podraz, na druhou stranu to mámě mého kamaráda (kuchařka na tom táboře) dalo dost práce i tak, aby měli kluci lepší pocit (byť falešně)