Re: Zkušenosti žlučníkářek

Já pořád váhala, dost dlouho trvalo, než se potvrdilo, že je to žlučník. Záchvaty vyvolával i stres, ke konci i třeba větší pohyb, možná víc než konkrétní jídlo. Vždycky jsem to přetrpěla, věděla jsem, že to přejde a snažila se držet dietu, pít čaje, měla jsem i nějaké tinktury z černé řepy.. Pak mě to chytlo na dovolené (dost jsem vyděsila spolubydlící), a nakonec u rodičů - a dostala jsem od mamky nůž na krk, že musím k doktorce. I po třech dnech jsem v krvi měla výrazně zhoršený jaterní testy a to mě tenkrát nějak nakoplo k tomu, to konečně řešit, protože jsem začala mít strach o slinivku.
Na operaci jsem nakonec byla na jednodenní laparo - v poledne operace, ráno v šest domů. Zpětně - měla jsem jít dávno. Vše bez komplikací, za šest týdnů jsem v pohodě zvládala túry v horách, jíst můžu všechno - jen po bramborácích se po.. : -))