Re: Testování věrnosti

Ale přiznávám, že jsem to v začátcích internetu udělala... Bylo mi asi 20. Můj tehdejší přítel začal chodit do těch různých chatovacích skupin a trávil na tom opravdu hodně času. To byla ještě ta doba, kdy tam nebyly žádné fotky, prostě jen jen v "lásce přes internet", prostě taková chatovací okna, kde se jen psalo... něco jako dnešní smsky (vlastně je fakt, že v té době jsme ještě ani mobil neměli). Chtěla jsem vědět, jak to tam probíhá, tak jsem si taky založila "identitu" a šla na ten portál taky. A je fakt, že než jsem se pořádně rozkoukala, tak mi začal psát... Myslela jsem si, že si budeme chvíli takhle anonymně psát a že se tomu pak zasmějeme, ale relativně brzy to sklouzlo k intimnější komunikaci. Tenkrát mě to fakt zranilo, že si takhle píše s "cizí holkou". Pak samozřejmě tvrdil, že od začátku věděl, že jsem to já, a že to taky jenom tak hrál. No, neprospělo to ničemu, max. tomu, že pak už nikdy nemohl s jistotou vědět, jestli bych to nebyla zase já, tak si asi dával pozor, nevím. Já už tam pak nechodila a on to hodně omezil. Ale je fakt, že s tímhle jsem dělala různé krávoviny, které by mě už v žádném dalším vztahu pak ani nenapadli, ale zas je fakt, že on byl typ, který se "zamilovával" dost často (fakticky v každé skupině, kde byl, měl nějakou oblíbenkyni - ve škole, na volejbale...), takže jsem měla takovou přirozenou tendenci "kontrolovat", co se kde děje (rozuměj šmírovat). Pyšná na to nejsem, ale dělala jsem to, protože jsem nechtěla být za blbku, která neví, co se děje, kdyby se dělo něco fakt "vážnýho". Naštěstí ho většinou ty holky až tak moc vážně nebraly... No, je už potřetí rozvedenej, má 4 děti s různýma ženama (pokud vím o všech), takže ...