Jak se taktně omluvit z účasti na svatbě?

Kolegyně v práci mi dala pozvánku na svatbu, včetně pozvání ke stolu. A já jsem z toho rozpačitá. Známe se už pár let, v práci nám to klape, posíláme si fotky a zprávy z dovolené, z domova večer si taky občas napíšeme, řešíme v kanceláři i ve zprávách vše ( partneři, děti, zdraví, drby...), ale mimo práci jsme spolu ještě nikdy venku nebyly. Nebo ani na návštěvě třeba na kafe. Ani v kavárně.
No a mi přijde divné jet cca 60km na celý den na svatbu, kde bude třeba 100 lidí a já znám jen nevěstu
Já se jí nechci dotknout, ona to hodně prožívá, plánuje (má to za rok), už má hotový itinerář zábavy, seznam hostů, prostě vše musí být v topu. Já to chápu, je to její velký den, událost, chce to mít dokonalé jak z romantického filmu
Jak se ale z takové události opatrně omluvit? Nebo byste jely? Pozvánka je i pro manžela, byli bysme tam dva, co nikoho neznají.