Re: Je to vůbec k žití?

Pro Hanku:

Petrušo, říkat koncentrák tomu, že si Hanka může domů přijít kdy chce a mažel tvrdí, že ji má rád - to je trochu moc :-).

Podle mě hlavní problém je tam komunikace a to, že když on má menší potřebu dotyků (díky rodičům) tak to opravdu NECÍTÍ jAKO PROBLÉM.

Je to klasická situace ve stylu - mažel začne řešit stížnosti manželky až když vidí sepsanou žádost o rozvod. Nevím, jestli je to neochotou mužských cokoli řešit, jejich tupostí, nebo pověrou "žesnské pořád rblají" - a tudíž není třeba brát to vážně- nebo čím, ale je to poměrně časté. Stejně tak běžná je chyba ženské, že se to co jí vadí, snaží přecházet až do té doby, než jí to přeroste přes hlavu.

Hani, jestli to dobře chápu- oustit ho nechceš a eccos už jsi zkoušela a nepodařilo se ti situaci zlepšit.
Na tohle je asi opravdu jen ta poradna - kde mu někdo nezávislý řekne, že takhle by to mohl dotáhnout k rozvodu raz dva, on si to uvědomí a začne se snažit.

" ale já tě mám rád, já za to nemůžu že ti to neumím dát najevo" - Hani, jaký z toho máš dojem, když to říká? - myslí to vážně, nebo je to jen snaha o zachování současného stavu co nejdýl?

"Snad jen ta poradna. Obávám se ale, že aby to k něčemu bylo, museli bychom tam jít oba a on to jako problém necítí."

Proto právě ta hysterická scéna:-))) Aby to cítil jako problém- a aby ten problém měl on (tj. problém mám doma manželku, která rozbíjí skleničky a ječí :-)))- když bude mít pocit že jsi "nemocná" a tím, že tam půjde udělá něco pro tvé "uzdravení" tak to udělá spíš, než když bude mít pocit "jdu do poradny, aby mi řekli, že chyba je ve mě" :-)

Možná by nebylo špatné, abys tam šla napřed sama, s tím, že ty máš problém, který si tím řešíš - a časem mu říct, že k vyřešení svého problému potřebuješ i jeho. Těžko může nějak zdůvodnit, že ti nepomůže.