Taky po létech

Ahoj holky,

tak vás taky zdravím, u nás je teda vedro a včera ani ta bouřka neproběhla. Viktorka je "na prázdninách" u našich, moje segra, co u nich bydlí, je na další dobrodružné cestě v Iránu, tak toho Viki hned využila. Ani jsem nevěřila, kolik času mi zabírá odpovídat Viktorce, když tu není, tak se po dlouhé době podívám i na zprávy. Mám pravda "na krku" Betynku, takže neležím, ale i tak je to úleva, hlavně večer. Dnes si tu ale byla Viki s dědou pro helmu na kolo a když odcházeli, tak se Betka rozplakala. Myslím, že zatím se taky milujou, no za chvíli se budou prát o hračky, popř.o oblečení.
Betynka je děsný kutílek, pořád něco dělá, skládá někam kostky, strká je do kelímků, když Jirka nechá otevřenou skříňku s prádlem (což je často), tak vytáhne třeba moje kalhotky (pochopitelně vždycky ty největší bombarďáky ještě z těhotenství) a oblíká si je na hlavu, když někde narazí na ponožky, tak si je hned přikládá k nožičkám, no toto Viki vůbec nedělala, spíš čekala, co my dospělí vymyslíme. Taky se snaží opakovat slova, je hrozně šikovná. Na druhé straně se odmítá postavit, tak mě doktoři nutí, abych s ní chodila na rehabilitační cvičení, teď zrovna máme sérii, která nám vůbec nejde. No do školy snad dojde.
Dobrou noc přeje D.