Re: Pozdrav po stu letech

Ahoj holky,

to se nám to pěkně rozepsalo. Marietto, no to je doba, pěkně se ti to kulatí :)))) A jaké máte jméno? Jinak s počůráváním mám své zkušenosti - červenám se - sama se s sebou. Pamatuju se, že se mi chtělo v noci čůrat, jak jsem byla rozespalá, tak se mi strašně nechtělo z postele, pak jsem měla v tom polospánku dojem, že už jsem došla na záchod a počůrala se. Teda samozřejmě v dětství cca asi pět-šest let, ne teď! Teď se mi to fakt nestává, tak buď klidná, snad to bude s JIndrou dobré. Je fakt, že mě honili po nějakých vyšetřeních s ledvinama, měla jsem jít i do nemocnice, ale nakonec nešla (snad tehdy neměli fleka či co, to mi aspoň říkala máma).
Viktorka má v květnu taky mít ve školce plavání, nechce tam taky ani za nic, bohužel tam nejdou ani její skalní školkoví kámoši, tak nic. Třeba zabere příští rok. Mě to docela mrzí, s Betynkou v zádech se jí na koupališti moc věnovat asi nebudu. Já jsem prý uměla plavat ještě před školou, Viki se docela bojí, hlavně ze začátku. Musí se na ni pomalu.
Mějte se a užívejte si sluníčka. D.