Re: Jů holky...

no jo, stěhujem se všichni... i když moc pokroků v usmiřování vztahu jsme zatím neudělali... ale ono to nějak dopadne. Já si myslím, že 30-50% všech problémů nám ten domek pomůže vyřešit, na zbytku budeme muset zamakat sami :-)
My totiž máme 3+1 a to ještě půlka obýváků je manželova kutilská dílna... všude haraburdí kam se podíváš
Těšim se, že tam na tohle všechno bude mít samostatnou místnost. Taky asi budu muset trochu dětem probrat hračky atd. zkrátka na to jak máme malej prostor máme moc a moc věcí.
Honzis chodí do školy nakonec jen na dopoledne. Jen v úterý chodí až do čtyř, má to i s obědem. Je pak ale hrozně utahanej. Oni se tam ale fakt krutě učí psát. Přinesl papír, kde má ve velkym vytištěný svoje jméno a má si to doma procvičovat - obtahovat... no přijde mi to ještě docela brzo, ale jinak je tam docela spokojenej
Káťa první týden to docela šlo. Druhý týden dělala strašný scény - válela se po zemi, kopala kolem sebe atd, když jsem odcházela. Já z toho byla úplně na prášky. Naštěstí jí to dost brzo přešlo... Jednou ráno brečelo pár dětí, ale ona mi najednou povídá,že už mám teda jít. Já se jí ptám, jestli to myslí vážně (ještě nebyl konec času vymezeného pro chvíli kdy maminky mohou zůstat)a ona že jo. A já se jí ptám, jestli nebude brečet a ona že né. Teda měla svěšený koutky a natahovala už pomalu moldánky, ale zvládla to. Bylo mi jí hrozně líto, jak se přemáhala, málem jsem z toho brečela já. Ale od tý doby je to vpohodě. Tak hezkej den všem :-)
Péťo a ten recept sem klidně můžeš přihodit!!
A jak vy ostatní se máte?