Re: Věkový rozdíl mezi sourozenci
Jen něco k té obavě ze žárlivosti. je to asi individuální, ale u nás po ní (zatím snad to vydrží) není ani stopy. Naši chlapci jsou od sebe zhruba dva roky a čtyři měsíce. Teď je stašímu asi dva a třičtvrtě, mladšímu bude pět měsíců. Matouš, starší, vždycky vyjmenovává celou rodinu, na Tobiáše nikdy nezapomene. Známí, co mají děti, nás strašili, že se dočkáme doporučení, abychom miminko vrátili a podobně. Ale naštěstí nic takového. Naopak, když třeba manžel odchází do práce a dá pusu mně a Matoušovi, ten mu hned připomene "A Tobýškovi taky." Nebo když miminko začne fňukat, říká mu: "Tak už nebreč, máma tě nakojí". Matouše jsem kojit přestala asi v roce a třičtvrtě, takže na tohle by třeba žárlit mohl, ale taky ne. Usnadňuje mu to asi i to, že mám docela dost kamarádů i starších. A navíc se několika z nich také letos narodili sourozenci, takže by mu asi spíše připadalo divné, kdyby bychom doma žádné miminko neměli. Toiášovi neubližuje, jen ho párkrát nějak zkusil šťouchnout, co my jako na to. Spíše je nebezpečí v tom, že by ho někdy umuchloval a zalehl. Možná nežárlí i proto, že si dáváme bacha, aby se nemusel kvůli miminku nějak uskrovňovat v některých svých potřebách - jasně že na něj musí brát ohled, třeba malý, má-li hlad, čekat nemůže a Matouš už může. Ale třeba vždycky musí mít večer knížku, i když někdy u toho ještě kojím a podobně. Také říkám schválně nahlas miminku "Teď Tobiáši nekrič, bráška odpočívá" a podobně.
Odpovědět