Názory k článku Průzkum: děti v nemocnici

Mám syna 10.měsíců a v nemocnici jsme byli zatím 3x, poprvé v dětské v Brně na interně a po čtyřech dnech na infekčním - nakazil se tam průjmem. Na interně hrůza -sestry nezájem, doktoři přišli max. 2x za den a neřekli vůbec nic, děti museli jíst jak se přikázalo a miminka bez maminek měli smůlu protože zrovna třeba sestry neměli čas tak museli počkat a najíst nedostali - ještě že jsme byli kojení - na to nehleděli na infekčním když má průjem tak jsem kojit nemohla a cpali ho rýžovou kaší a polívkami které syn silně odmítal, po dvou dnech jsem se na vlastní žádst nechala propustit - 22.12. Řekla jsem že nikdy víc se tam nechci vrátit.
Tento víkend se nám stalo že jsme odjeli za příbuznými k Mladé Boleslavi a syn se během noci začal dusit a nebylo mu dobře, ráno jsem s ním hned jela na pohotovost do Mladé Boleslavi, kde si nás nechali s akutní bronchitidou. Hned při příjmu mi lékařka všechno vysvětlila až těch informací bylo moc. Na oddělení daly sestry syna hned na JIP ab byl pod dohledem. Byla jsem na pokoji a chodila se na něj dívat, odpoledne se mu po lécích ulevilo tak mi ho i s přístroji přestěhovali na pokoj aby mohl být se mnou. Každou chvíli přišly sestry nebo lékařka ptali se jak se mu daří lékařka mi neustále říkala co se synem dělají a jak to bude. Jídlo dostával podle svých potřeb kdykoliv jsem za sestrami přišla udělali mi hamilon - dávali dětem mlíčko které jsou zvyklé pít, na oběd hami polívku, vzhledem k tomu že se dodržuje řád jak jsou děti zvyklé. Prostě úplně super, Ondra se mohl najíst kdy chtěl a jak je zvyklý z domu. K dispozici jsme měli kuchyňku s mikrovlnou kde jsme si jídlo ohřály. Pro děti bylo na pokoji spoustu hraček. Já jsem dostala oběd a ještě se mi sestra omlouvala že si normálně můžu vybrat ze tří jídel ale že mi objednala sama.
Největší překvapení byla ranní vizita v něděli kdy přišla paní primářka a všechno mi znovu vysvětlila, řekla mi že když mi manžel zajede koupit dolékárny potřebné léky tak mě naučí zacházet s inhalátorem a můžeme se synem domů do Brna. Z této nemocnice jsem nadšená a myslím že kdyby to tak fungovalo v každé dětské nemocnici tak by to i pro děti bylo bezva.
Nevím jak to chodí v Brně na ostatních odděleních ale já mám zatím 2 špatné zkušenosti.

Poprvé jsme byli s dcerou v prostějovské nemocnici na dětském odd. v lednu 2004 na vyšetření CT (poslala nás naše neuroložka-malá pro opožděný motorický vývoj předtím 11 měsíců rehabilitovala Vojtovou metodou a ani v 18-ti měsících nechtěla chodit). Vzhledem k tomu, že vyšetření probíhalo v celkové narkóze, čekal nás třídenní pobyt. Měli jsme naštěstí samostatný pokoj (s doplatkem), ale i tak byla dcera strašně vystresovaná. Pobyt jsme si ještě zopakovali po měsíci na jiné vyšetření. Musím říct, že jsem byla s přístupem personálu spokojená,sestřičky i lékaři byli příjemní - paní primářku Minaříkovou sama dobře znám od dětských let, kdy byla mojí odbornou lékařkou.
Před měsícem jsme si pobyt v nemocnici znovu zopakovali-Lucka si při pádu prokousla jazyk a bylo z toho nakonec šití opět v celkové narkóze. Tentokrát jsme byla na běžném odd. ORL, ale ani tady si na přístup nemůžu stěžovat. Dcera to navíc prožívala už úplně v pohodě, byla tam spokojená. Jediným problémem bylo jídlo pro malou-po zákroku nebyli schopní jí dát nic k večeři (jedla naposledy brzy dopoledne, pak už měla ten úraz), takže jsem musela volat manželovi, aby jí něco přivezl.

martinek měl něco málo přes rok, bylo to minulý rok v ůnoru. od rána zvracel a teplota stoupla na třicet-devět. celý den jsem o něj pečovala, snažila jsem se aby mu teplota klesla proto jsem mu také dělala zábaly i když mi ho bylo líto jak moc plače a klepe se...večer když byla teplota stále vysoká a martinek zvracel i po napití čajem rozhodla jsem se s manželem jít na pohotovost. sestřička s pohotovosti nás poslala na infekční, byla jsem tam s martinkem tři dny. ted má zánět nosohltanu a špatně se mu dýchá, po dnešní návštěvě u pana doktora jsem klidnější protože ma sirupek na uklidnění krčku , pokaždé jak mi onemocní mám o něj strach.......

Během prvního roku jsme strávili spoustu času na dětské chirurgii ve FN Motol. Můj dojem je kladný. Báječný byl přístup všech lékařů. Naprosto supr jsou i sestřičky na novorozeneckém oddělení (pečlivé, svědomité, ochotné vysvětlit (často mnohokrát), co zrovna s vaším mimčem dělají, na co je která hadička,...). Musím říct, že se nenašla ani jediná, která by taková nebyla. Jiný režim je na kojeneckém oddělení, ale i tam byl přístup k dětem fajn. Když už byla dcerka větší a musela ležet v posteli, hůř nesla, kdykoli se k ní někdo z personálu přiblížil, v této situaci se dalo bez problémů domluvit, že jednodušší úkony, jako např měření teploty, tlaku, vážení apod. jsem si uělala sama a sestřičce jsem jen nahlásila výsledek. Je pravda, že se nedá říct, že by se nenašla ani jediná sestřička, která nabyla fajn, ale rozhodně ty milé a pečlivé převažovaly. Ohledně slaného jídla má Janka pravdu. V jedenácti měsících jsem vzorně dcerce ještě nesolila, přijely jsme do nemocnice, poté, co dostala první jídlo, jsem se podivovala , že ji tak chutná, pak jsem zjistila, že polévka je slaná. Je pravda, že v jedenácti měsících už mě to nepálilo, ale kdyby byly malá mladší, asi by mě to štvalo.
No teď jsme doma a doufáme, že definitivně.:-)

viki, ochranit pred dalsimi virusmi ju mozes - existuju pripravky, ktore su na prirodnej baze a zvysuju imunitu. ale je otazne, od akeho veku sa mozu uzivat. opytaj sa v lekarni.