Nemocnice Hodonín

Přečetla jsem si pár příspěvků a stačí mi, že i měření teploty připadalo sestrám, já byla se svým desetiměsíčním synem v nemocnici dvakrát a musím říct snad nikdy více. Strašné, sestry protože viděli, že tam má dítě maminku se nestarali skoro o nic, jediné co jich strašně zajímalo bylo podávání sprejů. Byli jsme hospitalizováni skrz astma, takže prcek dostával čtyřikrát za den spreje. Sestrám se asi strašně líbilo, že u toho děti pláčou, protože mi tvrdili, že se sprej dostane alespoň tam kam má. Doma mi u podání sprejů nikdy neplakal. Jinak jsme si museli dovézt vlastní mléko, myslím tím Hamilon, který používáme a sestrám bylo za těžko mi ho třebas jenom ohřát. Taky jsem nepochopila diskriminaci za strany lékařů i sester vůči romům, já jsem byla na pokoji s romskou maminkou, která podle mě byla až moc diskriminována. Nemohla skoro nic říct na nic se zeptat, nebyl totiž kdo by jí slušně odpověděl. Byla jsem opravdu velmi šokovaná. Přístup vesměs žádný a jenom problémy.