Vždycky to nemusí být hrůza

Během prvního roku jsme strávili spoustu času na dětské chirurgii ve FN Motol. Můj dojem je kladný. Báječný byl přístup všech lékařů. Naprosto supr jsou i sestřičky na novorozeneckém oddělení (pečlivé, svědomité, ochotné vysvětlit (často mnohokrát), co zrovna s vaším mimčem dělají, na co je která hadička,...). Musím říct, že se nenašla ani jediná, která by taková nebyla. Jiný režim je na kojeneckém oddělení, ale i tam byl přístup k dětem fajn. Když už byla dcerka větší a musela ležet v posteli, hůř nesla, kdykoli se k ní někdo z personálu přiblížil, v této situaci se dalo bez problémů domluvit, že jednodušší úkony, jako např měření teploty, tlaku, vážení apod. jsem si uělala sama a sestřičce jsem jen nahlásila výsledek. Je pravda, že se nedá říct, že by se nenašla ani jediná sestřička, která nabyla fajn, ale rozhodně ty milé a pečlivé převažovaly. Ohledně slaného jídla má Janka pravdu. V jedenácti měsících jsem vzorně dcerce ještě nesolila, přijely jsme do nemocnice, poté, co dostala první jídlo, jsem se podivovala , že ji tak chutná, pak jsem zjistila, že polévka je slaná. Je pravda, že v jedenácti měsících už mě to nepálilo, ale kdyby byly malá mladší, asi by mě to štvalo.
No teď jsme doma a doufáme, že definitivně.:-)