Mimla |
• |
2.12.2002 20:00:17
Ja jsem se v Čechách už narodila, ale stojím o to, aby slovensky děti trochu uměly. Sleduji program TV Markíza a občas jim ve slovenštině pustím film, který bych jim jinak dovolila v češtině. Co se týče koncovek v řeči, kterou mluvíte myslím, že hodně pomůže četba.
|
Barbara |
• |
2.12.2002 19:51:36
Ahoj,
riesim dilemu, ako hovorit na deti - aj ked cestina je krasny jazyk a rada nim hovorim, predsa len, rada by som na deti hovorila slovensky... ;) Poznam ale niekolko deti z cesko-slovensko zmiesanych rodin, vsetky hovoria dost udesne ako cesky, tak slovensky (na rozdiel od cesko-anglickych alebo cesko-nemeckych rodin, ktore poznam). Je to asi podobnostou obidvoch jazykov, ved aj ja sama mam v koncovkach niekedy chaos...;) Ake mate skusenosti Vy a viete mi poradit? Barbara |
Kristína, Soníček 3r. |
• |
19.11.2002 14:26:52
Ahoj Henri!
Děkuji za článek, hezky jsem se zasmála. Akurát jsem byla překvapena, že nakonec mluvíš s Aničkou česky. Já jsem rok mluvila se svým dítkem česky, neboť mi ho bylo líto, že tatík do něj hustí vietnamštinu a tak jsem to nechtěla přehánět. Pak mně ale trápilo, že mým jazykem mluvit nebude -jsem o tom přesvědčená, jelikož jsem dělala průzkum u Čechoslováků všech věkových kategorií.Nepomohly jim dovolené, prázdniny u babiček,pokud dítě jazyk jen pasivně přijímá, ale nepoužívá, těžko bude opravdu mluvit. Všichni Čechoslováci oba jazyky rozumí, ale tam to končí. Mluví jen ti, u kterých se doma mluvilo oběma. Navíc jsem si připadala hodně divně, jako by s ním mluvil někdo jiný a ne já. Jak se říká - kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Teda jako bych ztratila svoji identitu... U nás byla situace ze začátku krušná,neboť manžel rozuměl slovensky ještě míň než průměrný Čech, ale nějak se to časem poddalo a docela rozumí i Soníčkovi, když na něj něco vybafne slovensky. (Myslím, že teď mají asi stejnou zásobu slovenských slov.) S pravopisem, jak tam někdo v diskusi načrtl, si nemyslím, že bude až takový problém, vždyť živé příklady, že se dají zvládnout oba, jsou všude kolem. Jen je potřeba se tomu trošku věnovat, ale není to nic nedosažitelného. Vietnamsky Soník zatím nic moc neříká, s tátou mluví spíše česky, ale doufám, že to taky přijde. (Vietnamština ma 6 základních tónů, a teda byla by škoda, kdyby je neměl v uchu. Já dosud rozeznám jen 4.) Hodně se pohybuji v mezinárodním prostředí a teď vím, že učit děti jazyky touto přirozenou formou neznamená jejich přetěžování. I když jsem si to ze začátku myslela. Doktorka akorát upozornila, že začne mluvit asi dost pozdě, ale že klidně ho ještě můžeme dát do anglické školky. Soník nakonec překvapivě začal mluvit už ve dvou letech, a na to, že s ním mluvím slovensky jenom já a všude kolem slyší češtinu, mluví docela hezky.Nejsou mu ještě ani 3 roky, ale nemá problém říct (bez jakéhokoliv upozornění) na návštěvě děkuji a doma ďakujem... Asi jsi si prožila potrat? Prošla jsem tím dvakrát, teď jsem těhotná už počtvrté, takže držím palce.Taky jsme čekali jen 2 měsíce. Hodně štěstí. |
sasanka |
15.11.2002 23:17:30
Ahoj Henri,
vdaka za clanok, uz davno som sa tak z chuti nezasmiala. Tiez som nefalsovana cechoslovacka a mam v Prahe rodinu, takze ked idem na Slovensko tak chodim cez Marianky alebo Plzen a Prahu...no a cuduj sa svete, stretla som sa tiez s tym, ze mi nerozumeli. Fakt je ale to, ze vacsinou to bola mladsia generacia. Mne vsak bolo z toho dost smutno. Asi najskor preto, lebo mam Cechy rada a trapia ma tie km fronty na hraniciach a ten otravny pristup colnikov a to ze uz nie sme jedna republika. Ale s tym sa uz asi neda nic robit. Snad sa raz stretneme v EU. Vela zdaru a pis. Tesim sa. :o) Silvia :o) |
• |
15.11.2002 22:11:13
Dakujem za hezke cteni:). Slovakov v Cechach pribuda..Som slovenka po mamke z Moravy zijuca v Prahe... Mame malu dcerku, hovorime na nu slovensky, inac cesky... dufam z toho nebude mat misung, aj my sme vyrastali -doma v cestine, mimo domu po slovensky...takze cechoslovakom zdar ! :)
|
13.11.2002 22:35:19
Preboha len to nie, už aj tak je dosť veľká drzosť to zverejňovať tu, nieto ešte plytvať papierom :-)))
|
• |
13.11.2002 13:24:38
Henri, píšeš skvele, Tvoje príspevky majú šmrnc a vtip, ak sa raz rozhodneš vydať svoj životný príbeh knižne, daj mi vedieť!
|
Zuzana+dcéra(04/01),syn(07/04) |
12.11.2002 20:20:22
Ahoj Henri!
Tiež ma prekvapilo, keď som sa dozvedela, že si Slovenka. V tvojich českých príspevkoch moje laické oko totiž nikdy nenašlo výrazné chyby a tak som predpokladala, že je to Tvoj rodný jazyk. Pre mňa sú slovenčina a čeština tiež veľmi podobné, no písať česky by som si netrúfla. Bola som odchovaná na českých knihách – či už pôvodných alebo prekladoch do češtiny, neskôr na českej, najmä folkovej, hudbe, na českých televíznych programoch a tiež českých mutáciách zahraničných časopisov, ktoré kvôli malému slovenskému trhu ani v slovenčine nevychádzajú. No a teraz tiež surfujem hlavne po českých serveroch. Takže si rozdiely medzi oboma jazykmi takmer neuvedomujem a som tak zblbnutá, že poslovenčujem české slová. Okamžite mi však rozdiely udrú do uší, keď pustíme dcérke niektorú z našich troch videokaziet s rozprávkami. Sú to totiž buď Méďové alebo Krtek. A pre našu potvorku, ktorá sotva zvláda svoj rodný jazyk, pre istotu prekladáme – čáp = bocian, šnek = slimák, kalhotky s kapsami = nohavice s vreckami (dúfam, že to píšem správne) atď. Pre istotu tlmočíme aj také podobné slová ako sú mravenec, pavouk a pod. O tom, že pre mnohých Slovákov začína byť problémom vyznať sa v češtine, som sa zhodou okolností presvedčila aj dnes. Dostal sa mi do rúk nový leták Hypernovy. Letáky hypermarketov sa pravdepodobne robia najprv v českých mutáciách a potom sa pre slovenskú verziu menia len ceny a popis k obrázkom. Občas to prekladateľom a korektorom ale „uletí“ a tak sa v slovenskom texte zjavia české slová. Dnes však v letáku Hypernovy pod obrázkom Baby Phone Philips bol tento text: DOJKA Philips – Elektronická dojka... (a pokračoval popis prístroja). Neviem, či prekladateľ nevidel obrázok, alebo nepochopil o čo ide, ale elektronická "chůvička" určite nie je dojka (kojná), tú zatiaľ nikto u nás nepredáva (aj keď by sa mi niekedy zišla :-)). Samozrejme, že som sa dobre pobavila a zapracovala aj predstavivosť – už som rozmýšľala, či bábätká budú lepšie sať z antény prijímača alebo vysielača... Maj sa pekne a veľa šťastia pri tvorbe prírastku a aj do ďalších dní a týždňov potom. Zuzana |
Evča, kluci 90+96 |
11.11.2002 22:53:16
Ahoj Henri,
mockrát děkuju za další pěkný článek! Jsem Češka "jak poleno", jak se říká :-) čímž chci říct, že nevím o jiných než českých předcích. Ale srdcem stále cítím jako svou vlast Československo. K tomu vedu i své kluky, ačkoliv si ani jeden nemohou pamatovat dobu, kdy jsme byli jeden stát (jsou narození 1990 a 1996). Starší syn byl se mnou už několikrát na Slovensku (Tatry, Slovenský ráj atd.) a moc se mu tam líbí. S oběma kluky se tam chystáme na pořádnou dovolenou s batohem na zádech a pohorkami na nohou, ať tu krásnou zemi poznají co nejlépe. Docela chápu Tvou nostalgii a pocity nejistoty ohledně rozpadu naší společné vlasti. Za sebe Tě chci ujistit, že jsem vždycky MOC a MOC ráda, když okolo sebe slyším krásnou libozvučnou slovenštinu, a to žiju v Praze :-)) Takže se prosím neboj používat svou krásnou mateřštinu! Pokud bych Tě někdy náhodou potkala osobně, tak Tě poprosím, abys mluvila slovensky, protože tu řeč mám moc ráda a docela mi chybí, že už ji pravidelně neslýchám z radií a TV jako dříve. Henri, měj se co nejlépe tady u nás v %Čechách, pozdravuj Slovensko a držím Ti všechny palečky, aby u Vás doma brzy přibylo další Čechoslovátko!!! :-)) |
Petra, 3 kluci |
• |
11.11.2002 10:24:14
Ahoj, bylo mi hezky při čtení tohoto článku. Můj manžel je totiž původem Slovák. Sice jsme se poznali, když už byl v Čechách déle a já vlastně dlouhou dobu netušila, že by nebyl Čech. Vlastně až do naší svatby, tam ta národnost - slovenská - prostě vyplynula na povrch :-)). Ale vůbec mě to nevadilo a nevadí, takže vesele dál pokračujeme v "československém" manželství. Ale musím se smát - sny se mému muži zdají ve slovenštině a pokud je ve stresu a schyluje se občas k "italské" hádce, tak mu ta slovenská slova "naskakují" jaksi rychleji.
Ale v naší rodině je ta vícejazykost jaksi normální. Moje sestra emigrovala před rokem 1989 do Francie, tam si vzala sice Francouze, ale po mamince Španěla. Její švagrová má za manžela Němce. Sestra má 3 děti, všichni umí dokonale nejen francouzsky, ale také česky a španělsky, německy a anglicky - to aby se s těma příbuznýma vůbec domluvili. Sestřin syn nyní studuje v Americe a jaksi se tam více "přátelí" s jednou Japonkou (takže asi přibude i japonština .-))). Loni, když jsme se zase jednou na Vánoce sešli u sestry v Paříži (celé velmi početné příbuzenstvo), byl to takový malý Babylon. Naše děti konečně pochopili, proč je tlačíme do těch "úplně blbých jazyků" jako jsou angličtina, němčina a francouzština a po těch Vánocích už není problém - světe div se, všichni 3 kluci se dokonce učí i slovíčka! Jen někteří naši známí nás pokládají za náročné rodiče - jsme "houby" nároční, jen je to naše životní nutnost. No, mějte se všichni fajn, vždyť přece vůbec není důležité, kdo jakým jazykem mluví, ale důležité je, aby se dokázal rozumně domluvit ... |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.