Diskuze : Dle regionu : Frýdek-Místek

Mamisku

Táák Mamisek ma uz asi sve miminko u sebe.

Šikana ve školce- hnus. DOst záleží na učitelkách a celkovém přístupu školky. Nechci tvrdit, že u nás ve školce by se to stát nemohlo, to nikdo říct nemůže, některá dítka jsou tak problematická, že si si nimi učitelka kolikrát neporadí, ale vidím, že děcka u nás jsou vychovávaná k toleranci, alespoň se tam o to snaží. To ale nejde říct o všech školkácha a už vůbec ne o rodičích. Když se koukneš, co děcka sledují v televizi, s čím si hrají a jaký mají vzor v rodině, tak se není čemu divit, že agresivity a šikany přibývá. My jsme školkou propluli (nebo spíš brzy proplujeme) bez problémů, ale škola už je jiná. Problémy se šikanou jako takovou zatím nenáme, ale dcera má jednu kamarádku, která je hodně panovačná. Pořád musí být nejlepší, obdivovaná, první ve všem. Těžce třeba nese, když se dcera zrovna baví s jinou kamarádkou, to bývá zlá až agresivní, strčí deceru ze židle, poškrabe ji, hystericky křičí apod.Naopak jindy zas tu jinou kamarádku chce mít jen pro sebe a dceru se snaží odstrčit. Když byla dcera na pěvecké soutěži,tak uspěla lépe a ta holka ji v dalšm kole schválně rozesmívala, jen aby neuspěla apod. Přitom ta holka chodí za mnou pořád žalovat na mou dceru, prý si už i učitelce vymýšlela, co jí holky údajně provedly, ale učitelka ji prokoukla....Ono se to zdá jako takové holčičí škorpení, ale myslím, že to může zajít až k šikaně. Nechci to předčasně hrotit, protože vím, že moje dcerka není taky žádný svatoušek, minimálně je náladové a přecitlivělá, dovedu si představit, že spoustu věcí mi líčí trochu jinak. Ale ostražitá jsem....Šikana je hnus, který člověka ovlivní na velkou část života- osobní zkušenost. Takže držím palečky, ať se to nějak vyřeší.

Mamisku chlapeckovi se nejak nechce .My taky uz 3ditko neplanovali proste prislo a ted jsem rada,ze ho mam.Je to takovy bobek tichy hodny uplne jiny nez starsi kluci.A to jeste ted resime sikanu.No kde ten svet speje uz ve skolce.

Mamisku, přesně tohle říkala kamarádka - že už je ráda, že holky jsou soběstačnější, nemusí jim stát za zadkem (budou mít v září 10 a 7 let). My tedy 3 děti chtěli určitě a se čtvrtým jsme se rozhodli jak jsme se rozhodli, i když já byla ze začátku přesvědčená, že do toho už nejdu.
A s babičkama to máme podobně, moje mamka je daleko a manželova je ochotná pohlídat buď nejmenšího (pokud jdu k doktorovi) nebo starší dva na chvíli, dohromady je snad ještě neměla. O nějakých víkendech nebo prázdninách u nich si můžu nechat jen zdát, pokud by starší dva měla na noc, tak v nějaké vyjímečné situaci jako že bych byla v nemocnici, porodnici apod. Nejmadšího by si vzít na noc asi netroufla.