Diskuze : Hlavní : Šátky, klokanky a ostatní nosítka

Neříkala jsem nic...jedním uchem tam, druhým ven...co jiného, je to ze stejné kategorie, jako výroky typu "neber si ho do postele, pak už ho nedostaneš do jeho..." haha, měli jsme dítě v posteli do 3 let a pak se samo jednoho dne odstěhovalo do pokojíčku...měli jsme dítě, které bylo téměř do 3 let celodenně na plenkách...no a pak chvíli před 3.narozeninami se jich během jednoho jediného dne zbavil, žádné učení, trénování, vysazování, praní oblečení...prostě od toho dne bylo vyřešeno...a takhle to má odmalička se vším...takže podobnými připomínkami jsem se vůbec nezabývala...každý ať dělá, jak mu vyhovuje

Já si pamatuji, jak mi moje tchýně řekla, že když nosím syna v šátku, tak to vypadá, že nemáme na kočár. Syn by se nosil ještě ted kdyby mohl. /8 let/

To se divím, mně jako generaci, když naposled v roce 2005 byly šátky velkou novinkou, to jako pozorovateli připadá velmi praktické, nemusíš řešit nájezdy kočáru kamkoliv.

Z druhý strany (a teď se přidám) doma si matka moc neodfrkne, ne?

Ja nosila jen dceru, asi do dvou let a setkala jsem se teda prevazne s pochvalnymi nazory - jak tam pekne spinka a podobne. No a pokud nosil manzel, tak to uz byl nadseny kazdy, mlady tatinek s roztomilou dceruskou v satku se pred deviti lety az tak casto nevidal /bylo jich sice dost, ale ne v nasem okoli/. Chodil ji tak uspavat na Ladronku.

Jedička teda miloval i šátek/nosítko, dvojka je spíš tolerovala.