Diskuze : Hlavní : Šátky, klokanky a ostatní nosítka

Taodvedle - přesně, taky nechápu proč...vždyť to, že někdo měl děti, které vydržely samy v kočárku, nebo v postýlce a nebyly hodně kontaktní, není ničí zásluha, prostě takové děti jsou a stejně tak jsou děti, které jsou do určitého věku nedoložitelné a potřebují hodně kontaktu....vždyť nošení je vlastně naprosto přirozené, nosilo se odjakživa, než byly vynalezeny kočárky...

Proc by se mela zamyslet? Myslim,ze vu co dela

Taky mi to neuvěřitelně lezlo krkem. Kluka jsem si přinesla z porodnice po skoro měsíci (nedonošenec inkubátor atd) a z mojí mámy neustále, "křičí, protože jsi ho moc chovala, rozmazlila jsi ho, pořád kolem něho skáčeš", v té době měsíční kojenec, přestala s tím komentováním asi až po roce a půl, kdy se kluk trochu osamostatnil a neřval tolik. A teď, když už je šikovný, tak to občas mamce vysvětluji, že houby rozmazlenost. Ona to už na jednu stranu chápe, protože vidí, že kdyby to byla rozmazlenost a moje vina, tak je takový do teď. Ale velmi mi to tehdy vadilo, i moje nejlepší kamarádka, co měla mladší hodnou holčičku miminko, která skoro nikdy neplakala, si často rýpla.

Zkušeností s řečmi kupa, odnosila jsem tři děti. To první se ani jinak přepravovat nedalo, jinak řvalo a řvalo a řvalo. Kupodivu nikdo nepindal, když řvalo v kočáru, ale všichni pindali, když řvalo v šátku

Utkvěla mi fyzioterapeutka, když mi kladla na srdce, že dítě potřebuje volný prostor, aby se mohlo rozvíjet, tak ho nemám mačkat v šátku. Checht, na volném prostoru leželo jako asymetrická placka a řvalo až do modra, nějaký rozvoj ho vůbec nezajímal. Tak se holt nosilo. Ty seš s ním furt, ty poznáš, co mu dělá dobře.

Odpovídala jsem podle nálady a sil.

Libiku, jo, já to taky brala, že venku...doma si myslím, že nikdo asi nenosí 2 leté dítko celý den...jako mimino jsem nosila pomalu celé dny, jinak v postýlce i kdekoli doma odložený ječel sotva jsem ho nechala na chvilku samotného...ale třeba venku v kočárku byl spokojený, koukal kolem a dobrý...a za začátku to bylo jediné místo, kde přes den spal, doma v postýlce byl ochotný přes den spát až po tom 2.roce a v necelých 3 přestal spát přes den úplně... takže do 2 let spal přes den (po obědě) jedině venku v kočárku, nejdřív jenom v jedoucím, později už se nechal odstavit na zahradě, ale musel být venku na vzduchu, v létě v zimě... No a doma musel být prostě tam, kde já a tak do toho roku se skoro nedal odložit ani tam, kde na mě viděl, pak už to bylo lepší, dala jsem si ho třeba do židličky vedle kuchyňské linky (měli jsme takovou tu polohovací židličku od Chicca, co šla různě naklápět a polohovat, takže tam mohl být i když ještě sám neseděl...