Diskuze : Hlavní : Vysoké školy

Je tu ale jedno velké ALE. To neúspěšné studium musí být minimálně podle MU (a ze zákona to tak také vypadá, samozřejmě opět máme odvolací důvody, univerzita si toto může upravit) úplně ukončené před úspěšným ukončením jiného studia stejného typu.

Náš modelový student začal studovat dva bakalářské programy na současně, po nějaké době jeden přerušil s tím, že se k němu později vrátí. Úspěšně absolvoval druhý program a rozhodl se prvního studia zanechat, řekněme týden po úspěšné SZZ. Samozřejmě je možné, že škola zvládne fyzicky dříve do matriky studentů zadat zanechání studia než úspěšné ukončení (mně se povedlo v případě MU zapomenout a zanechat až v den státnic a výsledek státnic zadali o 6 dní později, sice k témuž dni jako zanechání, ale prostě ten úkon udělali později, takže to "prošlo"), ale vůbec bych na to nespoléhala (u nás byly tehdy jisté komplikace, proto to tak trvalo, v dalších letech bylo studijní oddělení poněkud rychlejší).

Takže modelový student se následně zapíše do navazujícího studia a ouha, ono se mu započte i to neúspěšné studium, protože podle dikce univerzity / zákona není předchozí. Započte se samozřejmě jen ta doba aktivního studia, ne přerušení (to se pro účely poplatků nepočítá, pro účely té maximální celkové doby studia, kterou si upravuje univerzita, většinou ano).

I pokud celá ta aktivní doba byla souběžná s úspěšně ukončeným studiem, započte se, protože k zanechání (neúspěšnému ukončení) přerušeného studia došlo až po úspěšném ukončení jiného studia. To je jediný případ, kdy se jeden odstudovaný den počítá dvakrát (jednou v tom úspěšném studiu, jednou v zanechaném). Zákon o VŠ (opět paragraf 58, odstavec 3) totiž uvádí, že jen jednou se ta doba počítá v případě souběhu dvou a více neúspěšných studií nebo neúspěšného a aktuálního studijního programu - tato situace není ani jedno z toho.


Další komplikace pak můžou a nemusejí nastat. Na MU je podle stipendijního řádu možné žádat o stipendium na podporu ubytování jen v případě, že to studium je první (první je to, do kterého se student zapíše nejdříve) na vysoké škole v ČR (matrika není mezinárodní) nebo první navazující magisterské studium po absolvování bakalářského studia (případně analogicky s prvním doktorským studiem). Nepřihlíží se ke studiu, do kterého se student zapsal a ukončil ho od 1. května do 30. října téhož kalendářního roku (pro účely poplatků se k němu ale přihlíží jako ke každému jinému).

Toto je MU, jiné univerzity mohou mít a asi i mají jiné podmínky. Navíc toto ani není váš případ, protože zápis na preferovanou školu byl první, ale obecně je dobré počítat i s komplikacemi tohoto druhu.

O možnosti odloženého zápisu jsem upřímně řečeno ještě neslyšela (teoreticky ano, pár let zpět, když se připravovala novela zákona o VŠ, prakticky ne) a přerušení studia je obvykle možné až po jednom nebo více semestrech studia.

Některé univerzity / fakulty / programy (až tak se to může lišit), jako třeba téměř celá FSS MU, ale uznávají výsledek z předchozího běhu v dalším akademickém roce (někdy i v případě přijetí bez přijímací zkoušky). A některé ho zase neuznávají ani v rámci dodatečného přijímacího řízení pro ten stejný akademický rok (FF MU). Na toto je potřeba se informovat na příslušné vysoké škole, potažmo fakultě. A samozřejmě, podmínky pro přijetí se mohou meziročně lišit.

Ať to klidně zkusí, sankce není žádná, max to nebude zvládat. Odložit studium obvykle možné není, ale za rok by hi určitě přijali zas.
Já sama studovala paralelně dva nmgr obory a nebyl to úplně dobrý nápad. Na Bc by to asi bylo snazší, ale u mě to byl úplně jiný typ školy, humanitní

Přijímačky jsou vesměs často podobné, takže šikovný člověk se bez problémů na dvě či více vš dostane (já se v 18 dostala na všechny 3, kam jsem podávala přihlášku, vybrala jsem si tedy jen 1). Ale pak jsem studovala současně 2 další fakulty, relativně odlišné, jen málokteré předměty se daly započítat. A zvládala jsem to, i jsem u toho chodila ještě na brigády/do práce.

Tj. zvládnout se to dá.

Osobně si ale myslím, že je možná lepší začít s tou druhou až o něco později, protože nejtěžší na všem je změna způsobu myšlení a učení se ze střední školy na vysokou...
Pak, když už přijmeš VŠ styl uvažování, přípravy a učení se, není problém 2 VŠ zvládnout...

Takových kolegů jsme na VŠ měli dost, kamarád vystudoval IT + ekonomii třeba souběžně od prváku...

Souhlasím, že "sankce" je v tom, že když to položí, tak se mu neúspěšné roky budou počítat do doby bezplatného studia a pak se mu může dokončí (i) první=jediné školy prodražit...

Postupné studium má také tu výhodu, že některé předměty už jsi absolvoval, takže jsou-li podobné v druhé škole, můžeš si je nechat kreditově započítat.

A ne, přijímačky ti v dalším roce už neuznají, musel by na ně znovu, ale to nebývá problém. Když máš hlavu na přijímačky, uděláš je i za 2 nebo 5 let, naopak podle mě ještě líp...

Čumčo, no oni se teď " děti" hroutí často i na ZŠ. Začíná to být běžné.

Nevím jestli za to může ta výchova jak tvrdí, nebo spíš geny co nevydrží stres , což mi přijde lepší.

Kamarádka učí na ZŠ a 30% děti je s nervy úplně v háji. Smutné to poslouchat. A ta to teď bude asi mít doma super, nejspíš má závislost v rodině na hrách v PC.

Asi je to dobou čas špatnou relaxací. Lidi málo dělají rukama a skočí jim to.

Taky si to neumím představit. Dcera do budoucna plánuje zkusit medicínu a my počítáme s tím, že nebude mít čas ani na brigádu.
Syn to nemá tak odlišné.