Diskuze : Záliby : Vodáci

"Velcí" v šestnácti samozřejmě jsou, ale pokud mezi nimi třeba nejsou nějací aktivní skauti nebo někdo kdo je zvyklý tábořit s rodiči atd., tak je nějaké společné vaření vůbec nemusí napadnout a "zajít si do restaurace/bufetu" jim může připadat naprosto normální a samozřejmé a řešit můžou maximálně tak ty peníze. Proto si myslím, že by učitel mohl být v tomto případě inspirátor a pomoct jim s organizací (aby si třeba udělali skupinky, rozdělili si kdo bude vařit kdy, jaké jídlo, co budou potřebovat, jak to získají" ... Na to už by velcí být měli. Samozřejmě pokud by to vypadalo, že se nezorganizují, akorát mají kecy a námitky, tak bych se na to jako učitel asi taky vyprdla, ať si tedy vezmou peníze a hotovo.

Podle mého je škoda, že je učitelé k tomu vaření trochu "nedotlačí" (tj. nezorganizuje jim to, resp. motivuje a pomůže, aby si to zorganizovaly samy), děti by nakonec byly rády a užily si to. Koupit si jídlo v kempech je samozřejmě jednodušší) (a dneska je to lehce možné, na rozdíl od "kdysi dávno za nás", ale 1) nudné, 2) pro některé rodiny to fakt může být dost neočekávaný a ne zcela malý výdaj.

"Jsou stari dost,vubec bych to neresila"

Taovedle, přesně tak.
Úplně bych to přenechala v režii téměř dospělých lidí.
Jestli něco nevědí, ať se zeptají učitelů, starších spolužáků ... Poradí si!

Moje děti v tom věku též jezdily na vodu a vůbec nemám tušení, jestli měly nějaký seznam nebo co kde jedly.
Takové věci jdou dávno mimo mě, maximálně si dítě samo výslovně řekne, že potřebuje částku xy nebo věc xy.
Na vodu myslím nechtěly po mně nic.
Šestnáctiletá dcera jezdí na vodu i sama (s kamarády tedy), jezdí sama na puťáky se spaním pod širákem .. Všechno, co potřebuje, si opatří podle svého.

A výborné je, že když pro někoho něco uděláš, je to "šplhání", ne něco, za co ti má být vděčný.

Tedy, měla i mou Revolutku, kdyby něco, poslala bych jí okamžitě peníze, ale nepotřebovala. Je jí patnáct... ovšem není žádný žrout.