Diskuze : Dle regionu : Maminky v zahraničí

Nevím přesně, je tady povinný myslím jeden rok školky a u zápisu se znalost jazyka testuje a podle toho pak dítě buď jde do školy, nebo má odklad.
U starších dětí asi inkluze, syn má ve třídě tři uprchlíky a bývají osvobození ze známkování, dokud jejich znalost jazyka nedosáhne určité úrovně - jde to postupně, slečna ze Sýrie už je hodnocena ve všech předmětech, hoši z Iráku zatím jen v některých.

Svedsko: deti cizincu chodi do skupiny, kde se intenzivne uci svedstinu (se svedskymi ucitelkami k tomu specialne skolenymi). Krome toho maji narok na 2 hodiny tydne sve materstiny s rodilym mluvcim. Postupne se integruji mezi svedske deti, ale ty spec.hodiny maji i nadale tak dlouho, jak skola uzna za vhodne. Tahle vyuka je v urcitem smyslu slova povinna pro vsechny deti (vcetne deti matek v domacnosti), aby posleze zvladly skolu. . Urcite skolky a skoly maji tuhle vyuku na starosti, posleze se rozmistuji dle mista bydliste do blizsich skolek a skol.

Totez v zakladni skole a na gymnaziu. Novi pristehovalci, i ti, kteri nemaji povoleni pobytu, chodi povinne do skoly. Ve mestech je urcita skola, ktera vyuku jazyka ma na starosti, zapsany jsou ale na skole, kam budou patrit po par letech vyuky. Nektere predmety maji spolecne s celou tridou (=telocvik, kresleni, rucni prace, domaci prace apod =kde nepotrebuji jazyk na takove urovni). Tech predmetu postupne pribyva podle urovne zvladnuti jazyka.

Na tyhle hodiny maji prakticky pravo i deti, kteri uz jsou druha generace, jestlize maji problemy s jazykem. Treba moje deti nechodily, protoze to nepotrebovaly, ale na nejvyssim stadiu jsem ucila deti jinych narodnosti (nove prichozi ve skolnim veku i druha generace), ktere po testovani mely jazykove mezery, ze by skolu tezko zvladaly. Totez na gymnaziu.

Deti jinych narodnosti maji i na zakladni skole pravo na vyuku materstiny, vcetne pomoci s ruznymi predmety ve svem jazyce rodilym mluvcim.

Sestra přijela do zahraničí s mamkou, když měla už 12. Neuměla anglicky ani slovo. Pár týdnů na ni brali ohledy a pomáhali, ale pak konec a plav.

Deti chodily v zahranici do soukrome skoly s anglickym curicullem. Inkluze myslim neexistovala, kdo platil skolne, chodil do skoly. Slozeni tridy u syna bylo cca 1/4 tridy mistnich, zbytek mix ze vsech kontinentu.
U dcery mensi trida (byly ji 4), cca 3 mistni, zbytek zase mix - Nemec, par Anglucanu a Finu, Novozelandani, Jihoafricani, Kanadani, Cinani.

Mistni skola-to bychom jim neudelali, mali Arabi by je usikanovali.

Si myslím, že to dost záleží na státě a na druhu zařízení (školka jednoduchá lokální versus mezinárodní soukromá atd).
Známí ve školce pro děti inkluzi neněli, neb v tom státě takový věci asi vůbec nemaj. Děti po dvou letech plynně hovoří místním jazykem (narozdíl od rodičů).