Diskuze : Hlavní : Logopedie

" Ale at je duvodem cokoliv (kultura, nezajem, cokoli), nema to dite v rodine podnety takove, aby bylo saturovano...."

jak kdy. Ne v kazde rodine. To mas treba i ceske deti - z rodin nestudijnich maji daleko mensi slovni zasobu, nez deti akademiku, a nekdy se to proste jen bere jako "nejsou tak chytry, ze jo" - ze na to ma vliv plno dalsich veci a nektere to "spravnym ovlivnovanim" a ruznymi moznostmi dohoni, jine zas ne.

Ja Tech prikladu z praxe mam vic - treba rodina Pakistancu s 16 detmi. Stejna rodina, holky si se mnou ve skole rady povidaly o vsem moznem, kluci se spis drzeli stranou (=mohla jsem udelat zaver, ze kluci mluvi hur/pozdeji. A nebylo to tak: cirou nahodou jsem jednomu z bratru dala cist "Tisic zarivych slunci", ackoli jsem predpokladala, ze to na nej bude az moc. 13 letej Kluk to precet za tyden a nadsene vypravel obsah a diskutoval zivot atd atd. Ctli to pak vsichni nejen dcery, ale kluci v te rodine a hledali jsme dalsi romany. A diky te diskuzi jsem se dozvedela plno veci zrovna o te rodine - z Tech 16 deti smel mluvit s otcem jen nejstarsi bratr, ktery chodil do skoly na kontakty s uciteli a vsichni byli presvedceni, ze to je otec. Otec a matka svedsky neumeli, ten nejstarsi vsecko vyrizovl a zarizoval. A problem ale byl, ze otec a matka s ostatnimi detmi ani nijak nemluvili svou reci - nemluvili s nimi prakticky vubec. Takze krome nejstarsiho, ktery rec umel, a par bratru, ktri rozumeli a nejak se domluvili, zbytek tch deti mluvilo jen svedsky. A to prakticky jen ve skole, protoze se se spoluzaky stykat nesmeli. Vsichni kolegove byli presvedceni, ze v ruznych predmetech majim problemy, protoze furt mluvej tu jejich rec a nesnazi se mluvit svedsky/nejsou stejne chytry jako spoluzaci. Diky tomu romanu jsem prisla na plno zajimavych aspektu a mohla jim s jazykem pomoct - vsichni sourozenci byli nadani a dneska studujou na vysoky.
Cili tohle taky ma vliv na vyvoj jazyka.

" určitá prodleva ve zvládnutí mluvené řeči může nastat a je do určité míry normální."

Muze, ale normalni to dle novejsich vyzkumu neni.

Nektere deti proste mluvi pozdeji, at se uci jazyk jeden nebo vic.

Ty vyzkumy, ktere popisuji vyvoj vice samostatnych jazykovych ustredi v mozku u deti, ktere jsou vystaveny vice jazykum od narozeni (pozdeji uz to tak nefunguje), jsou celkem nove.

Eudo, ja to chapu. Ale at je duvodem cokoliv (kultura, nezajem, cokoli), nema to dite v rodine podnety takove, aby bylo saturovano....?

"tak jestli správně eudo chápu, myslí tím, že jsou různé druhy vícejazyčnosti, v závislosti na míře dominantního jazyka, tedy pokud je jeden jazyk dominantnější. je to tak? "

tak "vicejazycny" clovek je kazdy, co je schopny pouzivat vic jazyku ku sve potrebe (=nemusi je umet na sto procent, ale staci mu k tomu, k cemu je potrebuje). Ten dominantni jazyk potrebuje k tomu, aby zvladl zivot (=studia, urady, ridicak, zamestnani ap). Ostatni jazyky potrebuje treba aby se domluvil s pribuznymi (=muze mit pribuzne z vic zemi) a nepotrebuje k tomu stejne obsaznou slovni zasobu. Kdyz potrebuje, nema problem dalsi jazyk zvladnout na vyssi uroven, protoze ma zaklad, (a to muze byt i pasivni - ze z domova rozumi, ale nemluvi/mluvit nechce)

aktivni zasobu si kazdy vybuduje v tom jazyce, ve kterem ji potrebuje. Kdyz ji potrebujes ve vic jazycich a jsi temi jazyky konfrontovana, tak si ji budujes.

Ovsem na to ma vliv i okoli - nektere deti odmitaji dalsim jazykem mluvit, kdyz si vsimnou, ze okoli rozumi ("co by se namahaly", nebo nechteji, aby se kamaradi posmivali/vedeli, ze doma nejsou z teze zeme, nebo proste je pro ne jednodussi neco vyjadrit jednim jazykem a postupem casu na to okoli pristoupi a vzda to, a pod.

Deti, ktere potrebuji nejaky jazyk ve skole, se pochopitelne soustredi na to se ten jazyk ucit, obzvlast, kdyz v tom jazyce maji vsechny predmety. Potom ten druhy "domaci" dost casto rodina vzda. Zvladaji to spis rodiny, kde se ten novy jazyk rodice nejsou schopni naucit, protoze nejak doma mluvit aspon Trochu musi.

To jen na okraj, co my ostatni tak nak v okoli vidime a podle ceho si delame usudek, jak to s tema vice jazycnyma detma je.