Diskuze : Záliby : Fotoaparáty a fotografie

Alca, on sleduje rozne videa a podľa toho sa učí. Podobne to má i s rybami.

Ale predsa len nám napadl osoba, ktorú fotenie baví a zdá sa, že puberťák nebude mať problém dostať od neho radu - moj tchán. Nie je síce žiaden profík, ale pár pekných fotiek sa mu už podarilo.

Manžel priznal, že za tých xx rokoch mu v hlave ostalo toho málo (i keď ja ho podozrievam, že skor nemá trpezlivosť so synom než aby mu nemal čo vysvetliť...). No, ešteže nepredal foťák + objektívy ako som ho ešte minulý rok lanárila. Teraz má synáčik poklad na učenie.

svynko

no tak na polární záři těch zkušeností bude potřebovat hodně :) Jinak když manžel měl zrcadlovku, nemůže ty zákaldy projít s ním (pokud je tedy umí), to bývá nejjednodušší cesta :)

Jinak jako učit se sám metodou pokus omyl taky funguje (hlavně na začátku), ale v určitou chvíli už se hodí si o tom něco načíst, člověk se pak vyhne té spoustě frustrovaných pokusů proč ta fotka nevypadá tak, jak chci.......

P:S. zrovna IPhonem právě nikdy tu hloubku ostrosti nedá, protože tam je to o parametrech stroje a ty IPhone nidky nebude mít takové :D většina fotek, co vypadá, že má malou hloubku ostrosti (rozmazané pozadí) a jsou z mobilu mají to pozadí rozostřené softwarově, což zkušené oko hend pozná (je tam vidět nepřirozený přechod)......

Jinak otázkou je, jestli začíná fotit úplně od začátku anebo už fotí nějakou dobu na kalsické dovolenkové úrovni a chce se posouvat dál.

Pokud to první, tak to chce prostě začít vnímat svět kolem sebe, tipy Filipa byly docela dobré. Zkoušet, cvakat a uvidí, co z toho vyjde, učit se sestavovat kompozice (každou věc fotit z různých pohledů a zymýšlet se, proč některé fungují lépe).

Pokud už nějaké zkušenosti s focením má a chce se posunout dál (čemuž by odpovídala ta touha vědět o hloubce ostrosti apod.), tak pak to chce pak opravdu i věnovats e technice focení, jak to funguje a jak to udělat, abych skutečně vyfotil to, co chci vyfotit. takže základní vztahy mezi clonou, časem a ISO (citlivost), expozice, hloubka ostrosti apod. Taky to znamená přestat fotit na úplný automat (který nastavuje clonu, čas i ISO sám ale začít používat režimy buď poloautomtické (P - dopočítání clny a času při stanoveném ISO, A - dopočítání času při stanovené cloně a ISO, S - dopočítání clony při stanoveném času a ISO, M - kompletní manuál, nastavuji vše) - info třeba zde: https://www.milujemefotografii.cz/co-je-to-expozice-a-jak-ovlivnuje-vyslednou-fotografii

A stále je potřeba fotit, zkoušet a uvidí, co jak půjde......

Na Youtube bude spousta tutoriálu, tady je třeba jeden (osobní zkušenost nemám): https://www.youtube.com/user/ucimesefotit/videos

Svynko, čas, clona i hloubka ostrosti přijde časem. To bylo důležité v době, kdy se foťáky nastavovaly manuálně.
Já bych mu doporučila se podívat na to, co foťák nabízí. Dneska jsou na foťáku tzv. režimy. Nejdřív ať zkusí Krajina, někde venku na procházce. Tam ať si udělá první fotky něčeho statického. Přitom by mohl pobrat rozmístění předmětů na fotce tak, aby udělal hezkou fotku (čili ne půl stromu, fotka našikmo apod.). Ono se něco nechá srovnat později na PC, ale proboha proč, to je práce navíc, lepší je to udělat rovnou dobře.
Pak by si mohl vyzkoušet Portrét, klidně na členech rodiny. Tam je dobře si uvědomit, co to je celek, polocelek a jakou úlohu má pozadí. Že vypadá blbě, když někoho portrétuje a dotyčnému roste z hlavy strom. Že portrét není jen hlava bez krku, ale klidně hlava + hrudník od pasu nahoru, nebo třeba sedící postava. A tady by si mohl vyzkoušet perspektivu. Jak vypadá blbě selfie, když se fotí hodně zblízka. Člověk má pak velký nos a deformovaný obličej. Dtto když k foťáku natáhne ruku. A opět rozmístění portrétu na fotce, třeba že portrétovaná osoba nesmí koukat ven z obrazu.
Pak může přidat režim Sport. Čili jak se fotí rychlý pohyb, třeba skok, běh, ale třeba jen mávnutí ruky. A tady už má základní pojem o cloně a času, že na rychlý pohyb potřebuje dobré osvětlení, jinak je focená věc rozmazaná.
No, a může skončit makrem, kde mu dojde, že foťák umí zaostřit jen na určitou vzdálenost, ale dobrá fotka potřebuje taky dobré světlo. Přitom je mu třeba vysvětlit, že nepovedené fotky se necpou na fejs, jako že je děsně dobrej a umí zmáčknout spoušť, ale nekompromisně se mažou. Čili mažou se fotky rozmazané, se špatnou perspektivou, dehonestující (protože když třeba vyfotím mluvící osobu, tak se může stát, že má otevřenou pusu a momentálně mrkla, načež na fotce vypadá jako totální blbec, neschopný samostatné existence na této planetě. Což zná každý, kdo třeba někdy fotil na veřejné akci, konferenci apod.)
A má základy hotové a může začít fotit. Tak dobré světlo!

Kurz určitě napíšou jiný, já doporučuju tip od novinářskýho profíka z předdigitálních časů.

Cvik, cvik, cvik, což je dneska snadný. Ale ať nemilosrdně maže cokoli, co není dost dobrý. Ihned. Později se k tomu nedostane.

A teď. 1) Ať trénuje zachytit jeden objekt stylem celek - polocelek - detail, tj. z odstupu, v kontextu, přiblíženě, zblízka. Pokaždý tam totiž uvidí něco jinýho a to musí zachytit.
Opakovaně fotit jeden snímek, zkoušet úhly, světlo, pak nemilosrdně protřídit. Na špatný se v životě už pořádně nepodívá a ztratil by přehled o slušnejch!

2) Ať si důsledně všímá a trénuje rámec. Zarámovat snímek tak, aby byl objekt vhodně umístěnej na ploše, nebyl useklej, nečouhaly tam z okraje nevhodný detaily, hlavně useklý kusy něčeho, aby rámeček měl nějakej ucelenej kontext. Opět cokoli, co nevyhovuje, ihned vyházet.

S těmahle dvěma bodama si vystačí celkem nadlouho. Později, až bude mít pocit, že je to jen opruz (teda nejdřív bude mít pocit, že je to opruz a on je borec, pak, jestli ho focení nepustí, ho ten pocit opustí, později získá nějakej cvik a oko a bude rád zkoušet a ověřovat si, co už umí, načež se znovu dostaví pocit, že už je to opruz) - tak později ať:

3) zkouší reportáž. Stačí krátká procházka, klidně po bytě, pět-deset snímků (teda vybranejch!) a ty hodit do textovýho editoru a doplnit komentářem. Znovu uvidí, jak nesnadný je zachytit něco, co chce vyjádřit.