| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Naše zkušenost s americkou školou 14: Na závěr seriálu

 Celkem 9 názorů.
 Helena , dva kluci 
  • 

Závist není dobrá vlastnost. 

(11.1.2001 9:22:14)
Milá americká maminko, normálně jsem hrdá na to, že nejsem závistivá osoba ,a výdobytky a radosti světa druhým spíš přeju, ale po přečtení vaší krásné reportáže mě nezbývá si přiznat, že závidím. Mé oko se vzpírá si přiznat, že našeho Komenského někde dovedli takhle k dokonalosti ,jak píšete.je to vůbec možné ? Není to jen taková UTOPIE pro rodiče s dětmi n azákladní škole ? Určit si nevymýšlíte ? Ani větu ? Jediná oblast , která mě, jako najednou hnusně závidějící osobu
" potěšila " , je úroveň jídla .
Hm, zasmála jsem se v duchu, taky tam něco není v pořádku Cha, cha, ! - a pak jsem si smutně vzpoměla na kaloricky vyvážené, vitamíny obohacené a dle tabulek připravené obědy v naší školní jídelně, kde je asi o sto dětí najednou víc, než je únosné , fronty až k východu a pro neuvěřitelný randál neslyšíte ani pípnout kreditní obědovou kartu. Mí kluci jídelnu ze srdce nenávidí....
A bojím se , že stejné je to i se vzděláním u nás.
Hodnotné, pečlivě tabulkově vyvážené a důležité informace ,připravené k vyučování opravdovými odborníky / ? / jako je matematika, jazyky, zpěv, tělocvik a jiné " lahůdky " jsou servírovány v nevhodném prostředí , na ošklivým talířích, děti jí špinavými příbory a neslyší vlastního slova. Jaký div, že jim pak vyučování nechutná !
 Jana, 6letý syn 
  • 

Taky závidím 

(11.1.2001 18:49:52)
Stejně jako Helena jen pustě závidím, protože při četbě těchto článků jsem měla před očima svého syna, který chodí do první třídy a každé ráno se nás snaží přemluvit, aby do školy nemusel. Je škoda, že pro naše děti je škola spíše postrachem. Nebo snad někdo máte dítko, které se do školy těší?
 Renata, 1 školák a 1 malá holčička 
  • 

Z Kalifornie 

(23.2.2001 3:42:53)
Vážená paní doktorko, podobně jako vy, jsme se před více než rokem přestěhovali do USA, v našem případě do Kalifornie, a mé zkušenosti se školou jsou obdobné. Vlastně musím říct, že až na maličkosti je to v naší škole stejné, jako na východním pobřeží. Mé nadšení americkým školstvím je o to větší, že jsem přijížděla s obavou, aby tu syn příliš nezaostal za svými českými vrstevníky. (Ach ta propaganda...) Teď naopak řešíme problém, najít pro syna po návratu do Čech školu, která by alespoň částečně byla tak skvělá, školu, kde žáci jsou považováni za samostatně myslící individua, a ne za cvičené opice, jejichž hlavním posláním je nevybočovat z řady. Ani se nechce věřit, že jsme národem Komenského.
 Helena, 1 předškolák, 1 batole 
  • 

Re: Z Kalifornie 

(24.2.2001 22:16:06)
Milá Renato,

chtela bych Tě touto cestou poprosit o radu.
Můj starši syn se chystá příští rok do první třídy. Protože jsem v zahraničí, bude chodit zde. Nepodařilo se mi zatím na internetu objevit, zda bude muset dělat v Čechách nějaké zkoušky, zda ho budu muset učit doma například češtinu atd. Moc by mi pomohlo, kdybys pro mne měla nějakou radu. Protože Tvůj chlapeček také chodí v Americe do školy, snad s tím máš už nějakou zkušenost. Stačí odkaz, kde se mám informovat.
Moc děkuji předem

Helena
 Renata, 1 školák a 1 malá holčička 
  • 

Re: Re: Z Kalifornie 

(25.2.2001 6:00:05)
Heleno, podle českého systému syn také teprve půjde do 1. třídy, tady v USA se začíná o rok dříve. Protože má české občanství a trvalý pobyt v ČR, tak máme ze zákona POVINNOST ho zapsat do Základní školy v ČR v místě trvalého pobytu. S vedením školy jsme si pak dohodli vše ostatní - pravidla snad nejsou, v našem případě ho budou chtít přezkoušet jen jedenkrát, z češtiny, a to až před koncem školního roku. Učebnice také dostane z této školy. Podobné to bude i po našem návratu do ČR, kdy plánujeme zapsat ho do British school. Bude stále muset být veden v české škole, bude dostávat učebnice a pravidelně docházet na přezkoušení (ve vyšších ročnících nejen z mateřského jazyka, ale i z ostatních předmětů).
Heleno, snad jsem vám alespoň trochu pomohla, přeji vám příjemný pobyt v zahraničí.
 Helena, 1 předškolák, 1 batole 
  • 

Re: Re: Re: Z Kalifornie 

(25.2.2001 20:42:24)
Milá Renato,
děkuji moc za odpověd. Určitě mi moc pomohla. Přeji hodně štěstí Tvému chlapečkovi v British school a celé rodině zase zpátky v Čechách.

Helena
 Michaela Tydlitátová 
  • 

Opravdu je to tak 

(2.3.2001 21:55:47)
Neměla jsem nějakou dobu tušení, že se můj článek ocitl i na internetu, proto ta zpožděná reakce.
Ne, nevymyslela jsem si nic. Do takové školy moje děti chodily, každé ráno(a každou neděli večer) se tam těšily. Takovou školu jsme zažili i my jako rodiče a měli jsme ji rádi stejně jako děti.(Čiré konstatování).
Moje americká kamarádka Maria, takto matka tří dětí na Bedford Road School a zároveň sama učitelka 6.tříd ve zcela jiné, horší oblasti (Bronx), moji práci těsně před dokončením "redigovala". Posloužilo k tomu pečlivé tlumočení celého článku mým manželem (na tak rozsáhlý text by moje angličtina nestačila). Schválila vše, díky ní jsem zpřesnila pouze údaje o státních testech a pravomoci "school district". Ona sama se divila v průběhu čtení mnoha věcem, nechápala například, proč tam zdůrazňuji princip spolupráce ve skupinkách - copak existují na světě školní systémy, které pracují jinak? A další. Také ji zaujalo - a museli jsme to dlouho vysvětlovat, - že se děti v českých školách přezouvají. Poor Maria! Domnívala se, že děti musí nosit jednotný druh bačkor ... . Uklidnili jsme ji, že ne všechny školy mají "ústavní" charakter.
Ale zpět. Tatáž Maria nabízí svůj e-mail, pokud by někdo o něčem z mé práce zapochyboval. Též je možno se jí (anglicky) dotázat i na jiné věci týkající se amerického školství.
Ano, v Americe jsou i jiné školy. Nemají tak dobré výsledky jako BRS, neumisťují se na předních místech podle státních testů. Rodiče tam nebývají z převážné většiny vysokoškoláci, nekladou takový důraz na kvalitní vzdělání, jinak by tam dopadl pravděpodobně poměr úplných a neúplných rodin apod.
Je to ale opravdu tak, jak jsem napsala v úvodu, že totiž principy používají všechny školy stejné, záleží ovšem na tom, jak se kde zhodnotí, tj. jaké k tomu mají podmínky. Je to velice složitá otázka, zasahující do různých oblastí amerického života, jako je daňová politika, imigrace, rasový problém, aj. Tuším ale, že tohle vás tolik nezajímá a chcete raději vědět, jestli i v těch "jiných" školách jsou učitelé na děti hodní, nebují tam šikana a rodiče na sebe mávají. Odpovídám ano. Navíc i tam je převádí usměvavý "crossing guard", mají tam s velkou pravděpodobností svoji kapelu, předvádějí vědu na "Science Fair" a maminky pečou (barevné a nechutné, přiznejme to) americké moučníky na "Bake Sale".

Naše americké dobrodružství ale skončilo na konci srpna 2OOO (článek jsem psala minulé jaro), kdy jsme přistáli na Ruzyni. Od začátku září chodí dvě dcery do české školy, syn na školní docházku počká ještě rok. (Nemýlím-li se, všichni jste si teď pomysleli něco o strašném šoku). Návrat nebyl a není dosud jednoduchý, škola je jen jednou z mnoha věcí, na které jsme si museli zase zvykat.
Pomohly nám ale dvě věci. Za prvé, měli jsme to štěstí, že děti mohou chodit na dobrou školu. Ráda prozradím, že je to Svobodná základní škola v Praze 2, v Londýnské ulici. Naše děti mají přátelské a schopné pedagogy, s nimiž si rozumí děti i rodiče. Setkali jsme se také s pochopením pro naše zámořské zkušenosti. Co nám ale chybí, je komunita rodičů, kteří se jeden o druhého a o svou školu zajímají. Podobně nás zaskočily vztahy mezi dětmi.
Za druhé, v Americe jsme děti učili česky číst a psát, probrali gramatiku 2.třídy, snažili se o přísun českých knih. Doporučuji to každému, kdo by se ocitl v podobné situaci. Provozovat při mnoha povinnostech americké školy ještě domácí školu českou je sice vyčerpávající, děti líné a nechápající (Proč by měly ještě po "spelling testu" psát věty typu: "Žáci seřaďte se a pomalu odcházejte do třídy."), ale ta námaha se vyplatila: děti nemají žádné větší problémy s rodným jazykem a nám ubyla další starost.

Jsem ráda, že článek vyvolal diskusi. Napsala jsem ho z jediného důvodu: aby naše zkušenosti nezapadly v pouhém ústním vyprávění z dalekých cest a mohli ho tudíž číst mnozí. Čtěte ho prosím a beztrestně šiřte dále.

Michaela Tydlitátová
 marketa 3 deti usa 
  • 

vubec nesouhlasim 

(28.12.2007 16:27:52)
precetla jsme par peispevku na techto strankach o amer.skolstvi..a muzu vam rict zila sem v USA 11 let a neni nad ceske skolstvi...dyt otevrte oci americke skolstvi je jen cviceni nevynych opicek,Maminky co tady pisou vubec nechapou co to je Amerika,je to jeden velky bullshit a to nemluvim o mediich jake davaji lidem v us informace jen co se jim hodi,nemluvim o omezovani detech jit na wc treba jen 2 krat denne,nebo o tom ze kdyz meho syna v 9 letech bolel zub a ja mu dala do kapsy tylenol(paralen) nemohl ho uzit,ze nevi co to je.... je toho tolik psala bych to tu dva dny a na to nemam cas je tu byrokracie a komunismus ...muzete vsechno a vlastne nemuzete vubec nic!!!!!!! a bordel,ten je sice i v Cr ale ne takovy verte mi!!!!!! nemam chut se o tom rozepisovat s podstupem casu se divam jak sme tak tak dlouho mohli zit.... neni nad nase krasne Cechy.....a vychova deti v usa?? to je kapitola sama o sobe ...no coment.... hruuuzaaaa kdo tu nezil nevi........
 Janulenka 


Re: vubec nesouhlasim 

(22.4.2010 20:42:41)
Souhlasim s vami. Taky jsem cetla spoustu prispevku, a kdybych ty damy chtela urazit, reknu jen-slepice. Ziju tady uz deset let a kdybych deti nedoucovala sama, stali by se z nich stejni brainwashed lide (vulgarne vypatlanci, omlouvam se)jako vetsina obyvatel "nejmocnejsi zeme"... Raj na zemi neexistuje nikde, a na ceske skolstvi nedam dopustit!

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.