Něco vám prozradím, pokud to ještě někdo jiný neudělal. Ono když jsou děti psychomotoricky příliš popředu, je to mnohem horší, než když jsou krapet pozadu. Znamená to, že třeba provádějí pohyb, k němuž ještě nemohou mít dost vyvinuté svaly, a tedy ho dělají špatně. Znám miminko, které se příliš brzy začalo otáčet na bříško, a tak ještě neumělo svůj pohyb zkoordinovat. A vím o miminku, které příliš brzo páslo koníky, nemělo ještě zpevněné určité břišní svaly a bylo jakoby zalomené v pase. To se může stát i při spontánním vývoji, ovšem děti chodící v 9 měsících většinou jednoduše doplácejí na své nedočkavé rodiče. Rodiče dítě v pěti, šesti měsících posadí, takže ono pak není motivováno k lezení a neleze (a neposílí si záda, jak by mělo), nýbrž pak rovnou chodí, v horším případě opět ne samo, ale zprvu vláčeno rodiči za ruce (což opět zatěžuje nevhodné zádové a jiné svaly). Náš mrňous se začal stavět na zadní a lézt po čtyřech v osmi měsících, ale spontánně se posazovat až v 11, v roce věku stále nechodí a doufám, že hned tak ani nebude, kvůli zádům jsme museli cvičit vojtu a jen mu prospěje, když si je tím lezením bude posilovat hodně dlouho. Myslím, že nelze třídit matky na dobré a špatné podle PM vývoje jejich ratolestí, ale když už jste s tím začala, pak věřte, že jste lepší máma, než vaše kamarádka ;o).