Jsem vdanná 12 let, máme jedno dítě. Manžel je hodný, umí rodinu zabezpečit. Bohužel je to ale člověk, který chce o všem rozhodovat. Nedělá to násilím, ale tak dlouho mě pomalu přemlouvá, až nakonec vždy podlehnu a vše se vyřeší podle jeho názoru, jeho vkusu, jeho chuti...Pokud dělám to, co se od ženy očekává, není problém. Pokud chci nějakým způsobem vybočit ( večerní kino se sestrou, posezení s kamarády u kytary, prostě nebýt doma ), dá mi to hodně zle najevo.Není to úplně něco nesnesitelného, ale nějakým způsobem mi to svoje já ubírá.Nejhorší asi je, že s ním nemám chuť na sex. Ta chuť nebyla od začátku velká, asi to od začátku nebylo dobré, ale v 19ti letech jsem asi ani nevěděla co je dobré a možná si myslela, že to bude lepší. Bohužel není...Nedávno jsem potkala muže, který mě zaujal proto jaký je...Jak se chová, přemýšlí, co dělá...Je svobodný, je mu 40 let. Dva vztahy mu nevyšly a tak ani nedoufal, že někoho potká. Já jsem se zamilovala....a teď přemýšlím....a dokonce si dovedu představit rozvod...Je to hrozný,ale známe se jen chvíli...Mám pokračovat a zjišťovat jestli je to ten pravý? Nebo jsem blbá, že vůbec o něčem takovém přemýšlím, když jsem relativně spokojená...? Prosím a děkuji za každý názor. Ahoj Husinda