Nemůže doufat, musí hodně a nahlas říkat, co chce a dělat všechno proto, aby to slyšet bylo - tak, jako on. A co opravdu chce musí říkat i dcerka.

Nic přece není na trvalo, klidně za 2 za 3 roky může sama chtít jít bydlet k němu, a nebo taky ne...

Hlavně se jím nenech zmanipulovat - pokud jste se domluvili na nějakém režimu, který se řídil dcerčiným přáním, tak ho musí VŠICHNI dodržovat. Pokud ho on nedodržuje, je na místě úprava styku pro dobu před rozvodem manželství.
Tohle totiž už není v zájmu dítěte a ani není dobré takto to dál praktikovat už jen z psychologického hlediska - jak jí pak vysvětlit, že dohody NĚKDO může porušovat??