Přidat odpověď
Teď mě napadlo, že za celá léta, kdy půlka byla fajn, pak začalo přituhovat, ke konci mrzlo na kost, nikdy neoslovil maminku mami, mamčo, mamko. Nikdy ji vlastně neoslovil. Ptala jsem se ho na to párkrát, předtím si to ani neuvědomoval snad, teď mě napadlo, že ani otce nikdy neoslovil. Je to zvláštní po opuštění takového vztahu, jsem po krk v problémech, které řeším, jsou to oprotoi tomu maličkosti, prkotiny, ale mám pocit, že čím více se ztrácím v tom všem, tím více nalézám zpět sama sebe. Divné, nedokážu to popsat :) Ale je to nádherné :)
Předchozí