No Mandelinko, ale jak jsem psala níže, tak já matraci mám, můžu si jí nechat. A tu cestovní postýlku používat jen na občasné spaní, tzn. jen to dopolední, kdy se do postýlky odložit nechá. Postýlky jsem měla dvě, protože jsme měli velký byt a první dcerka mi spala v obýváku a taky často cestujeme. I když pak jsme cestovní postýlku už také po marných pokusech naučit dítě spát ve vlastní postýlce nepoužívali. No a další pokusy na druhém dítěti jak ho naučit spát ve vlastní postýlce praktikovat nebudu. Už i v porodnici nespala v postýlce, bylo to tam tak normální. Nám to tak vyhovuje. Nemám na to, nechat dítě hystericky ječet (ne brečet, ale ječet) a to třeba hodinu i dvě za mé asistence. Kdo něco takového doma nemá, tak nepochopí. No a manželka jsem také. Kdo říká, že se manželské dovádění musí odbývat jen v posteli? Navíc mi v té ložnici spíme s dětmi, takže i tak to je pasé. Máme postel dost velkou, takže z jedné strany klidně může spát manžel a z druhé strany miminko. Za rok to může být všechno jinak. Mám děti dvě a pro mě je jednodušší být vyspalá a vyrovnaná než nervní, když mi dítě pak nespí. To jsem si teď užila za poslední dva dny dost na celý týden (byla tu návštěva a rozhodilo nám to celý režim).