Já měla dítě po třicítce, strááááášně chtěné, ale když jsem viděla ty dvě čárky na testu, zachvátila mě panika a děs, "jak já to zvládnu????" a "co jsem to udělala?", to mě napadalo. A co jsem se bavila s cca 4kusy kamarádek, měly to stejně-prostě strach z neznámýho. Jen jedna kamarádka mi řekla, že plakala štěstím, když měla pozitivní test. U ostatních převažoval strach. Možná jen kumuluju podobně prožívající typy lidí okolo, ale možná tj statisticky významný vzorek budoucích matek