Taky jsme měli doma plenkového zarputilce "Bude bobek, plenu dej!"
Starší dcera byla talent, mladší je ráda chválená, denní pleny se zbavila asi ve dvoua třičtvrtě, to ještě neuměla mluvit, kluk ne, klidně mi pro radost trochu krupnul do nočníku a vzápětí se zdojil na sedačce. Pak jsem si všimla, že se stydí, začala jsem ho i s nočníkem dávat do soukromí (zakázala jsem okolí, to s ním probírat, to bylo dost těžké, často jsou hlídaní, a babičky bývyly tak schopnými matkami, že odplenily každého v kojeneckém věku
)
A podařilo se, denní pleny zrušeny, noční si dcera zase zrušila, bez našeho přičinění, jen ji musíme vysadit kolem půlnoci, než jdeme spát. Ondřej si načůrá v noci tak plnou, že nemám odvahu to ani zkusit...