Mám podobně staré dítě, sice kluka, ale někdy dám vybrat... (nemluví, tak to je komplikovanější)

U toho oblečení mu ráno přinesu, co chci já, ale když řekne na tričko nee, tak se zeptám, jestli chce jiné, řekne jojo, tak se zeptám jakou barvu a on si "znakuje" barvu a já jdu pro to triko jiné, většinou je nadšený. Dneska třeba nechtěl bílo-modré trenýrky, že zelené, není důvod mu nevyhovět (problém mám jen, když znakuje žluté ponožky, ty nemáme). Ale kdyby si vymýšlel dál, tak bych ho prostě oblékla, i za cenu řevu (právo volby má jednou ). Podobně to má teda i s bundama a čepicema, ale "volí" jen z vhodných (tj. obvykle zvolí znak čepice-balón, bunda zelená).

Vybírá mi teda i boty, včera se mě (v sukni, halence, koženým saku a silonkách pokoušel přesvědčit, že si mám vzít botasky ). Je to miláček.

Běžně si vybírá CD, co chce pustit před spaním. Běžně mu dávám vybrat, co chce k jídlu (ale z toho, co je v lednici). Vybírá si, jestli chce do parku nebo na dětské hřiště. A tak.

Aktuálně dělá scény spíš kvůli tomu, že "já sám" a já občas zapomenu a udělám to, takže pak např. vracím lžičku do šuplíku, aby si ji teda vyndal a tak.