Právě v tomhle věku provorozeného syna jsem otěhotněla a když jsme mu to s manželem říkali, dávali jsme mu k tomu knížku Moje první kniha o sexu, společně jsme jí listovali, syn se ptal, mi mu to vysěvtlovali, jak to je - maminka má v bříšku vajíčko, tatínke ve varlátkách (od malička nazýváme věci pravými jmény) spermie atd. atd., nestyděl se, v tomhle věku neví o co go, takže to šlo plynule, nebylo to násilné, má k nám důvěru. Všechno v poho. Razíme zásadu, že lepší to dítěti říct dřív a pak at si ve škole poradí s blbýma radama spolužáků a kamarádů, než aby to bylo naopak. Taky jsme si tím, alespoň myslím, u něj zadělali na důveru v téhle oblasti. už kolikrát poté se mě pak ptal na spoustu věcí - menstruaci, porod....