Tak já měla "chvíli" touhu po druhém, tak cca do jeho dvou let, to jsem toužila ještě jednou po dalším bříšku a porodu a miminku... A postupně, jak se osamostatňoval, tak mě to přecházelo a teď jsem spokojená, že mám dvě, které si velmi často vystačí sami. Že se v noci vyspím, že mám chvíle pro sebe, kdy jsem úplně sama - úžasné.
Ale ono když už má člověk 4 děti, tak toho prostoru pro sebe moc nemá, tak si myslím, že už je to jedno, jestli 4 nebo 5 či 6. Jen já bych na to neměla nervy, jsem ráda za občasný klidný večer.

A s financemi, které uvádíš - nevím, trochu bych se bála toho, že třeba manžel může přijít o zaměstnání, může se stát cokoliv a najednou jeden příjem nebude... co pak?
Kor s hypotékou na krku - nevím, ale to mi přijde trochu nezodpovědný, protože jestli nemáte rezervu na pokrytí případných splátek hypotéky, tak mít na krku pět dětí a exekutora za zády... Máte nějak pořešené tohle?