tak ono to není přece jen o sexu jako takovém... pokud bych třeba cítila nedostatek lásky, doteků, objetí, blízkosti, prostě fyzického kontaktu a muž mi to odmítl nějak nahradit, asi bych se poohlédla jinde a klidně si umím představit, že bych svého muže neopustila, ale zůstala s ním dál, jen prostě na jiné úrovni vztahu...
ať děláš co děláš, sexuální uspokojení patří k základním lidským potřebám a myslet si, že to morálkou nějak přetlučeš, je, mírně řečeno, naivní... jsou ale také lidé s různou potřebou a klidně se může blížit nule a pak se samozřejmě dobrovolný celibát snáší poněkud snáz
btw i u minulé diskuze (četla jsem jen část) mě fascinuje, jak mají někteří jasno v tom, co je správné a co je zavrženíhodné (a dokonce dokáží lépe odhadnout "skutečné" pocity jiných)