Jsem na tom podobně, mám teda 6-letého a 2-letého, přičemž od 1 roku mladšího chodím na částečný, teď už skoro plný úvazek. Myslím si a doufám, že to přejde postupně s tím, jak bude malý líp a líp spát. Jako já normálně funguju, ale pak se sejde víc nocí beze spánku, navíc kvůli práci bez možnosti vyspat se přes den, a jsem úplně hotová. Unavená, bez energie, tloustnu a chytím všechny choroby, které se okolo mě mihnou.
Takže doufám, že už to bude jen a jen lepší. No a do té doby minimalizuju, co jde - mám paní na úklid a chůvu (někdy dokonce dám děti chůvě a sama se doma jen válím), dočasně nechodím cvičit a nevařím a nepeču (což mě mrzí, protože mě to baví, ale energii na to nemám) a prakticky už nechodím do hospod, protože spánek je momentálně cennější. Beru to tak, že je potřeba si energii šetřit na momentálně nejdůležitější věci, což jsou jednak děti, jednak má duševní rovnováha.