Anett,

proto si myslím, že by si člověk měl dvakrát rozmyslet, kdy, proč a jak bude lhát, a třeba dospěje k závěru, že ve většině případů to nestojí za to.

Ten "můj" de fakto nevinnej lhář byl člověk, kterýho jsem si velmi vážila, a když jsem zjistila, v čem všem lhal (a byly to opravdu mrňavý zcela nepodstatný drobnosti a občas to bylo tak, že to všichni kolem věděli, že lže, ale "drželi basu" a neřekli mu, že to vědí) tak ta moje úcta k němu dost poklesla, a přiznám se, že bych nechtěla dopadnout podobně.