sovice,

a nevadí Ti to?

Tím chci říct, že ač samozřejmě rozlišuju a vnímám, že závažnost takovéto drobné lži a velké lži, která má za následek třeba to, že někoho poškodí, je zásadní, tak mě takový věci stejně míchaj (pokud to není úplně cizí člověk, ale někdo, koho mám ráda a vážím si ho).

Možná jsem v tom malicherná (u toho "mýho" lháře mě společnej kamarád taky ujišťoval, že to považuje za vcelku nepodstatný), ale mně to fakt dost vadilo. Uvažuju, proč, když vlastně "o nic nešlo", a nenapadá mě nic jinýho, že u svých blízkých přátel bych ráda měla pocit, že oni maj pocit, že mně NEmusej lhát, že je mám ráda i s chybama, který máme každej. Že tou lží se mi jakoby bojej říct pravdu, že jim nejsem dost blízká, aby měli pocit, že můžou.