Já si taky rozumím v některých věcech lépe s tchýni než s matkou, zase s matkou je ten vztah hlubší a kdybych byla krize, tak by mi pomohla. Ve tvém případě bych usilovně hledala cesty jak s matkou nebydlet. Do té doby tolerovat blbosti a neustupovat v zásadních věcech, to si člověk musí srovnat v hlavě sám. Urážlivost bych neřešila - když je uražená, tak ať je, ono ji to zase přejde. Že vykládá dětem blbosti - jak jsou děti staré? Uvést na pravou míru, ono i ty děti brzo poznají, když někdo kecá. Že nic nerespektuje - no, to záleží na té závažnosti. S dnešními zkušenostmi bych fakt neřešila třeba jestli dá (u nás tchýně) dítěti čokoládu před obědem. Pokud to je závažné, tak řešit natvrdo, i kdyby to mělo vyústit v hádku či uraženost, že takto ne.