Přidat odpověď
Tak ve škole celkem funguje, až na občasný výbuchy vzteku. Před cizími má respekt a hlídá se, vybijí se doma, třeba bude fungovat i na táboře.
S kamarády to má taky ode zdi ke zdi, chvilku je kápo pro celou třidy, chvilku chodí domu s brekem a je otloukánek.
Nejhorší je, že jeho největším koníčkem je popichování prcků, umí k nim být i dost zákeřný, je tu nestálý řev. A přitom na návštěvách nebo mezi cizími prcky je dokonalá chůvička, kamarádky mi ho záviděj.
Všechno bych i zvládla, ale křik a brekot špatně zvládám. Loni, koncem prázdnin, jsem měla chuť mlátit hlavou do zdi, odpočítávala jsem dny do začátku školy.
Předchozí