Mě teda rozhovory o budoucnosti vztahu přijdou zbytečný a divný.
Vždyť přesně vidím, kam to směřuje, jestli mě druhý miluje, jestli já miluji jeho a naprosto přesně i vím kde budeme za deset let. Prostě to vím, a odmítám si připustit opak, bude to tak jak to vidím já.
Ptala bych se, kdybych měla pochybnosti a pochybnosti ve vztahu jsou začátek konce.

Jinak otázka "miluješ mě?" ve mě evokuje odpověď "dle toho co potřebuješ".