Majáková,
především, přestaň z toho být zoufalá. Noční buzení se je lidskou přirozeností a bylo nutné k přežití. To až v poslední době nám vnucují pocit, že pokud nespíme osm hodin v kuse, je s námi něco špatně. Není.
Pravěký člověk se nejspíš budil ve své jeskyni, přikládal na oheň, kontroloval jestli se kolem nepotloukají šavlozobí tygři (já vím, v té době už nebyli).
Středověký člověk (četla jsem teda nějaké materiály z Anglie, tak nevím jestli to platí pro střední Evropu, ale dává to smysl) nad ránem vstal, pomodlil se, nakrmil dobytek - a šel si lehnout a snídani měl až později.
Podívej se na časový rozpis modliteb v klášterech a podobně. Je to rozsekané plus mínus po čtyřech hodinách.

Na chalupě na horách, kde se topilo dřevem, jsme v deset večer naládovali kamna a šli spát. Ve dvě ráno jsem se vzbudila, přiložila, v šest zase - i když jsme pak vstávali až kolem osmé. Bylo to velmi osvobozující a osvěžující - vědět, že se budím kvůli ohni a že to tak má být.

Doporučuju najít si v ty tři ráno nějakou smysluplnou činnost - projít byt, zkontrolovat světla, děti, zvířata, pomodlit se (pokud jsi věřící), meditovat (pokud tě něco takového oslovuje), přebrat a poskládat tu hromadu ponožek, přečíst si další kapitolu knížky. A s pocitem, že máš "splněno" jít spát. Časem se dokážeš budit s tím, že si uvědomíš, že v paneláku nemusíš ani přikládat na oheň, ani odhánět šavlozubý tygry, a s pocitem splněné povinnosti zase usneš.

Předpokládám, že o spánkové hygieně jsi informovaná. Nejíst těžká jídla, cca dvě hodiny před spaním už nekoukat do obrazovek, toto dodržovat i když v noci vstaneš - nepouštět si televizi, počítač, nečučet do telefonu, tabletu, nejíst (protože když tělo naučíš, že se ve tři ráno snídá, tak se pak budeš budit hlady). Neřešit složité problémy (nedělat daňová přiznání, nepsat naštvaný dopis třídní učitelce dítěte), dělat věci vyřešitelné a jednoduché (viz. skládání prádla), které mají konec (prádlo je poskládané, zatímco daňové přiznání ve tři ráno nepodáš).