Přidat odpověď
Ráchel,
když to je těžký.
Vedle běží paralelní diskuse o klukovi, kterej je většinu času zalezlej ve svým pokoji. Matka se bojí, aby to pro něho nebylo nezdravý, a teď - kde určíš tu hranici, od který se ho má snažit trochu dostat i ven, když vlastně žádná pevně daná hranice neexistuje?
Na jednu stranu je asi dobrý respektovat, že je introvert a nemá takovou potřebu "chození ven", na druhou stranu když nevystrčí z toho pokoje nos, tak bude mít třeba za chvíli 120 kilo a to pro něj taky nebude úplně nejlepší.
Je tedy to, že se ho bude snažit občas vytáhnout ven, známka toho, že ho NEmá ráda takovýho jakej je, nebo naopak toho, že ho ráda MÁ a nechce, aby tam shnil zaživa?
Předchozí