Tak u nás moje pěstounka , která je zgruntu hodná ženská a normálně nekritizuje, spíš povzbuzuje a obdivuje , u téhle jediné věci měla pocit, že mě bordeláře musí trochu "převychovat".

Ale naštěstí jsem nikdy v životě neměla ambice být "pořádná" nebo "hospodyňka", nespatřuju v tom žádnou hodnotu, od které bych odvozovala hodnotu vlastní, takže jsem si to nikdy nebrala k srdci nebo osobně, jediné co je, že když vím, že má přijít, tak trochu uklidím, ale aniž by mi to dralo žíly.

Myslím, že cesta pro Tebe je naučit se taky si to nebrat osobně - jsi dospělej člověk, kterej toho jistě hodně dokázal a "mít doma uklizeno" opravdu není ta vrcholná meta, ke který by člověk měl směřovat.