Manželova babička vyprávěla, že v domku asi 20 metrů od našeho prováděl potraty doktor se setrou, měl za ordinací ještě další místnost. Ženy odcházely bezprostředně po zákroku, fungovalo to, než jedna z nich vykrvácela cestou domů v příkopě - to bylo za první republiky. Babička sama čekala čtvrté dítě, ale v té době ( 1948) se manželem dohodli, že další dítě a ztráta majetku nejdou dohromady, měli textilní továrnu..Tak někde v severních Čechách ji přijali naoko na plastiku čípku a provedli potrat - byl by to chlapeček, po třech dcerách, ona si to vyčítala hrozně celý život.