Yuki, z čeho čerpám - z 35 let zkušeností s romskými dětmi v dětských domovech, hostitelské péči, pěstounské péči, z osobní známosti s několika desítkami adoptivních a pěstounských rodin, z nichž velká část pečuje i o děti jiného etnika, z osobní známosti romských rodin a z informací od pěstounů a lektorů ze zahraničí
Nechci asi tady přímo psát, kde jsem školila (nebylo to na Moravě, kde, pokud se nepletu, žiješ
), i tak je pěstounský svět malý, a kdybychom se potkaly, jistě zjistíme, že máme společné známé.
Vy, jestli, jak píšeš, máte v blízkosti problematickou romskou komunitu, jste se nejspíš rozhodli správně, že nemáte romské dítě.
Zajímalo by mně, co ti konkrétně sdělovaly ty romské děti. Já nezpochybňuji, že komunity, ze kterých pocházejí, se řídí trochu jinými pravidly, ale jsem přesvědčena, že ta pravidla jsou podmíněna sociálně, případně kulturně, ale ne geneticky.
Tohle je ale široké téma, jen už možná na jinou diskuzi.