Susu, myslet jsme mohli klidně na mrože, to je celkem jedno, podstatné je, že jsme snížili svůj potenciál k šíření nákazy.
A udělali jsme to sobecky, chtěli jsme chodit do práce, normálně se bavit, posílat děti do školy, navštěvovat své nemocné ve špitálech, nebát se o jejich život, nečekat na vyšetření a ošetření.
Mohlo nás velkopansky napadnout, že by to mohlo vyhovovat i ostatním.