| Maui | 
 |
(29.10.2009 21:28:50)
Naše 5-ti letá je strašně citlivá. Hrozně si vše bere. Např. ve školce i na kroužcích patří k bezproblémovým dětem,celkem mi přijde oblíbená a nyní na kroužku se stalo,že ji kamarádka (ze školky) řekla,že se s ní už nebude bavit. Holka to vzalo a trvalo celé odpoledne kdy se tím trápila a hrozně prožívala. Nakonec šla spát opět "ukňouraná". Jak jí pomoci? Je po mně. Taky vše moc řeším....
|
| Jordana | 
|
(29.10.2009 21:49:25)
Nijak :-(
taky jsem taková,je to prostě povahový rys ani čas to nějak nelepší ;-)
Tipuju,že můj 4.letý syn bude taky takový-aztím je špatný z toho,když vidí mrtvého ptáčka,nemocnou kreslenou myšku atd.
|
|
| Evickaaa | 
|
(29.10.2009 21:50:07)
já nevim jak poradit jen chci písnout,že mojí kamarádky tehdy 5letá dcerka brečela u krtečka!Na otázku proč pláčeš tak vzlykavě odpovídala,že krteček má rozbitý autíčko,jeho to mrzí a myška se mu směje.To mi přišlo jako přecitlivělá  Ona opravdu vše těžce prožívala.Ted chodí do 1.třídy a myslím,že z toho nějak vyrostla...už nepláče u krtečka 
|
|
| Nítěnka | 
|
(29.10.2009 21:52:37)
Kamarádky syn taky ve 4 letech brečel, že vlk sežral karkulku a i jiné pohádky museli vyprávět polovičatě a pak ho to trochu přešlo. Ale asi to fakt bude spíš povahou a nic moc s tím nenaděláš. Naše děti jsou zase po mně lítostivé, když jim není dobře.
|
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 | 
|
(29.10.2009 22:02:47)
Náš čtyřleťák je taky takovej. Taky to má po mně. Dneska už jsem ale spíš flegmouš. Ale celkově bych nechtěla, aby měl povahu po mně. Zatím to však vypadá, že bude celej já.
|
|
| Snapeová | 
|
(29.10.2009 22:03:14)
Myslím, že život ji trochu otrká, ale jestli to má v genech, tak s tím nenaděláš nic. Já jsem taková pořát, bohužel. U televize si teda brečím tajně  a vůbec se musím v běžným životě dost ovládat, nedokážu za sebe bojovat. Co nadělám ... nic, rozbrečím se
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(29.10.2009 22:04:00)
Můj téměř sedmiletý syn minulý týden brečel, že nechce bejt Kozoroh...
|
| Snapeová |
|
(29.10.2009 22:09:40)
Chudák A jaké znamení by chtěl být? To je asi jediná věc, kvůli ktéré jsem ještě nebrečela. Já nechci být býýýýýýýk
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(29.10.2009 22:26:12)
Nevím, nejspíš Tyrranosaurus, ale takový znamení není.
Tak jsem mu všechna znamení v horoskopu přepsala na jména dinosaurů a řekla mu, že může používat svý vlastní znamení, že horoskopy si stejně každej národ vymejšlí podle sebe.
|
| Snapeová |
|
(29.10.2009 22:37:26)
|
|
|
|
| Maui |
|
(29.10.2009 22:12:53)
tak to jste mě rozesmála . Nic ve zlém. Já se tím trápím,protože se bojím aby pomalu nezačla přicházet o kamarádky. Je dost malá vzrůstem a její kamarádky už jsou o více než hlavu větší tak si říkám,jestli se s ní nechce bavit kvůli vzrůstu a vyhledává si už kamarádky vzrůstově stejné. Monžá to bude jen chvilkové-neměla na ní náladu,ale holka po tom,co jsem pro ni přišla byla jak vyměněná a řekla,že už nechce chodit na tancování - jen kvůli tomuto!!!!
|
| Snapeová |
|
(29.10.2009 22:17:36)
Já myslím, že když se budete snažit ji zocelit, tak si nakonec může myslet, že ani vy, nejste na její straně. Tak už snad jedině dětský psycholog, jinak nevím.
Já jsem do dnes raději sama, někde se zavřu s knížkou a je mi fajn. Nemám moc ráda družení, ale ono to nějak bez toho nejde. Snažím se, aby moje děti zapadly, aby měly kamarády. Ale taky to musíme částečně nechat na nich. Nepředěláme je.
|
|
| Luckaaa | 
|
(30.10.2009 11:10:15)
jo mojí holku to také bralo, já myslím že pomáhá si o tom povídat. nejspíš to ta kamarádka jen tak zkoušela co na ní zkoušel někdo jiný. mezi dětmi to tak chodí. u nás ve školce jede nějaké ka a neka . což znamená, že s tebou se mamarádím s tebou ne. dcerka ví, že se mi to nelíbí. nemusí se s každým kamarádit, ale bývá to tak, že někdo ti sedí někdo ne a s různými dětmi si najdou různá témata. prostě neodsuzovat celkově....na tanečky bych jí vodila, ať to zkusí s jinou holčičkou, aby se nenaučila utíkat z boje. ev to můžeš probat s cvičitelkou. a ona jí přistrčí k jiné do páru....
|
|
|
|
| ChristianaC | 
|
(29.10.2009 22:17:00)
Osobním příkladem.
U nás to platí. Když mám období, kdy se krotím, tak dcera bere věci taky lehčeji, tak jak jsou a dokáže si pomoct rozumem (fakt kopíruje i moje hlasité pomocné komentování situací). Když mám řešivé období, taky si vše bere. Rezignovala jsem na většinu svých plánů, co chci dcerce předat, a snažím se, aby viděla, jak jde život brát s nadhledem. Aby si zautomatizovala takové ty sebevědomí šetřící postupy a reakce. Moc mi to nejde.
Jak píšou holky, je to povahou. Taky bych ráda znala nějaký účinný návod. I pro sebe.
|
|
| Horama | 
|
(29.10.2009 22:28:16)
Moje ségra byla celý život takhle úzkostná. Teď ji to konečně v druhé polovině vysoké školy přešlo, ale až poté, co si vybudovala reflux v důsledku stresu - ach jo.
Pomoct se dá jen málo. Jediné, co mě napadá, že ji můžeš vždycky vyslechnout, vyjádřit, že je ti to líto (ale nezabředávat s ní do smutku) a pak zkusit odvést pozornost. "Tak dobře, Hanička ti řekla, že už se s tebou nebude kamarádit, a tys jí přitom nic neudělala. Ona to Hanička zas tak vážně nemyslela, za pár dní si na to už ani nevzpomenete. A jestli myslela, tak je to sice škoda, ale taková prima holka jako ty si najde brzy takovou kamarádku, kvůli které se nemusí plakat. A teď bych potřebovala upéct koláč, překvapíme s ním tatínka. Pomůžeš mi, viď." A tatínek ať kouká chválit.
Jen jeden z možných scénářů. Tenhle režim byl to jediné, co na ségru fungovalo.
|
| Snapeová |
|
(29.10.2009 22:34:08)
A nebo ... Když s tebou Hanička nechce kamarádit, tak tě to nemusí mrzet. Vždyť můžeš kamarádit s Petruškou, ta s tebou přeci kamarádí
Hlavně podporu a vysvětlovat, že né vždycky kamarádí každý s každým. Držím palečky.
|
|
|
| Arni | 
|
(29.10.2009 22:29:28)
Mam doma taky hodne citlivou holcicku, ma 4,5 a u krtka taky brecela, ale to mela tak +- 2,5. Pamatuju se, jak jsem ji prvne rikala pohadku o Karkulce a vymyslela jsem si scenar, protoze jsem vedela, ze by ji zamordovani babicky a nato hned vnucky sebralo. Casem se otrkava. Nedavno ale prisla ze skolky take s tim, ze si s ni nechce Martinka hrat a ze ji rekla, ze ji nema rada (dcera je hodne kontaktni). Zacala jsem ji vypravet, ze jsem ve skolce mela taky jednu holcicku, se kterou jsme se nekamaradily, protoze jsme si nekteri vic a min sympaticti, rozvedla jsem to hodne, zodpovedela dotazy a byl klid Tohle klaplo, ale desim se toho, az prijde s necim horsim, nadavky apod. deti jsou nekdy krute. Dcera je taky hodne cita po me (a ja po mame), myslim, ze to ma sve plusy, ale pro zivot je to tezka povaha...
|
| Snapeová |
|
(29.10.2009 22:36:18)
A co teprve Goro bílý pes, ježiš jak já brečela. A brečela bych i dneska. Nejsem schopná se v televizi dívat ani na Vinetou poslední výstřel a to mám třicítku za sebou.
|
| Balbína | 
|
(29.10.2009 23:04:06)
Na Goro bílý pes jsem nebyla schopná se dívat.
Dceru mám citlivku, neprůbojnou. Asi taky částečně po mně. Vzpomínám si, že v předškolce si učitelky mojí mamince ztěžovali, že jsem moc hodná, ať s tím něco dělá. Prý dětem všechno půjčim, nechám si všechno sebrat.. Dcera nemá ráda konflikty. Hrozně jí vadí, když je doma dusno, když křičím. Snažím se na ní nebýt přísná, nebýt příliš kritická, prostě pohodová. A dceru podporovat, zvyšovat jí sebevědomí (rozumně) Je to těžké, v kritickém prostředí jsem vyrůstala a chtě nechtě to kopíruju. Ale snažím se. Na druhou stranu někdy koukám, jak se dcera chová mezi některými kamarády - uráží se, nechce ustupovat. Kolikrát není ochotna se dohodnout. Rozhodně se za ty dva roky, co chodí do školky, hodně otrkala. Učitelky ale poslouchá do puntíku a nejsem si jistá, jak moc si "dovolí" k dětem ze školky. Myslím, že ji pomohlo, že se jí narodil sourozenec, už spolu trochu řádí.
|
|
| Monča (Máťa,Michálek,Martinka) | 
|
(21.12.2009 10:13:57)
Tak jak čtu, jsme na tom vpodstatě stejně. A nejvíc jsem jako dítě trpěla, když mi mamka (povahově o dost tvrdší než já a s poměrně vysokým sebevědomím, na rozdíl ode mne) zakazovala brečet. Stále chtěla vysvětlovat, proč ZASE brečím a vzápětí to hned odsoudila. Její: "Přestaň bulit, nebo ti nařežu, ať máš proč brečet!" mě vcelku děsí dodnes...
|
|
|
|
| zuni | 
|
(30.10.2009 8:00:52)
Taky jsem byla taková. Ve 22 mě velmi překvapilo, že se dokážu dívat na různý filmy s válečnou tematikou (například), ovšem někdy z filmu 1/3 nevidím (někdy víc ). Moje mamka na takové věci nekouká vůbec.
Na druhou stranu jsem si to vykompenzovala tím, že mě strašně moc věcí dojme a rozslzí - a to nejsem těhotná. A asi bych mohla hrát v nějakých dramatech, jsem schopná si jen představit nějakou tragickou situaci a už natahuju 
|
|
| Natanela | 
|
(30.10.2009 10:36:31)
Dnes je to u dětí taková hra - já s tebou nekamarídím. U nás tím prošli všechny děti, dělají to dnes i kluci. U prvního syna jsem to taky špatně nesla a pořád jsem hledala, kde je chyba, proč s ním nechtějí kamarádit.
Nehledej chybu u svýho dítěte, né že by bylo dokonalé, ale o tom dnes to kamarádění není. Je to prostě chvilkový rozmar dětí. Dnes, když s tím přijde dcera, tak se jí zeptám a ty jsi např. Natálce něco udělala - ne (vždycky je ne, jak jinak - jsou ty naše děti dokonalé) a tak jí řeknu, tak dojdi za Natálkou a zeptej se jí proč s tebou nechce kamárádit - odpověď od N. zní většinou - jen tak. Tak řeknu dceři, ať jí řekne, že to není hezké chování, že se jí to nelíbí, když se někdo k ní tahhle chová a že by byla ráda, kdyby s ní zase kamarádila. Většinou to na chvíli zabere. Než zase s ní nechce kamarádit Alenka  .
Opravdu nehledej proč, ale nauč dceru komunikovat, aby se někde v koutku neužírala tím, že je špatná, ale veď jí k tomu ať se dokáže zeptat, promluvit si a najít řešení. Funguje to.
|
| Luckaaa |
|
(30.10.2009 11:15:10)
jo také říkám dětem při tom paušálním odsuzování ty jseš takove a makovej (oni říkají blbej) že mají druhému říci co se jim konkrétně nelíbí a ne jakej je, to jim nic neřekne akorát je to urazí. stejně tak obráceně. když jim někdo něco takového říká ptám se jestli ví proč a když tak učím ať si řekne aby jí řekli co jim vadí konkrétně co se jim nelíbí....když nevědí je to většinou jen takový pro nic za nic že se to říká....
|
| Libi,Jasminka,Mia | 
|
(30.10.2009 11:22:29)
Moje dcera (starsi) je taky dost citliva-asi to ma po mne.snazim se ji vysvetlit,ze nemusi kvui vsemu hned brecet,ale nepomaha to.mladsi dcerka uz se zacina chovat podobne a ja nevim,jak jim vysvetlit,ze ne kvuli vsemu musi nutne brecet.a to ka a neka zname moc dobre.ta starsi uz to zacina "praktikovat" uz na mladsi dceri.
Uz si s ni nevim rady
|
| Žabi | 
|
(30.10.2009 14:52:03)
Můj sedmiletý syn je taky hodně citlivý a hned začne brečet. Hlavně, když mu něco ošklivého řekne jeho spolužák. Nevím, co s tím mám dělat. Ostatní kluci se mi tak citliví nezdají.
|
| marcel.ka | •
|
(8.11.2009 22:50:51)
Mám taky citlivého syna, vím, že to v životě nebude mít jednoduché (ke všemu je zcela nezaujatě je i dost chytrý:D), takové děti jsou velmi vnímavé a dokážou svými city změnit své okolí a já jsem moc ráda, že je takový..Buď ráda, že je syn citlivý.., když to přeženu - ber to jako dar pro svou budoucí snachu:D
|
|
|
| zuni |
|
(30.10.2009 22:30:30)
Libi, to se ale nedá moc odnaučit, já jsem snad celý první rok manželství nedokázala o nějakých zásadních neshodách a při sporech reagovat jinak, než pláčem (a samozřejmě celou tu dobu až do manželství). A to nebylo o tom, že bych si tím chtěla něco od manžela "vybojovat slzama", jak se říká. Mně to prostě vážně tak vzalo... nevím no. PS: už to přešlo Už jsem nebrečela snad dva roky Tvoje dcera to nedělá naschvál, ani to neučí tu mladší (podle mě), prostě jen je taková, neumí svůj momentální emocionální stav ovládnout. Tak to bylo u mě
|
|
|
|
|
| Monča (Máťa,Michálek,Martinka) |
|
(21.12.2009 10:21:21)
MoKK, mám také dost citlivého synka (5 let) a rovněž si jsem jistá, že má povahu po mně. Je to stopro dáno výchovou i tím, co mu bylo dáno do vínku. A také i rozpoložením, jak jsem se cítila, když byl maličký.
Mladší syn (3 roky) má povahu jinou, u dcerky (1 rok) ještě nedokáži posoudit... 
Vím, že "problém" je i v tom, jakým způsobem žiji (v kuse několik let na mateřské, "neodvaha" začlenit se přiliš do společnosti,...).
MoKK, pokud máš povahu podobnou, bude to asi pro Tebe snazší vžít se do dcerčiny dušičky, jak jí asi je. Určitě "psychicky otužovat" bude na místě, ale postupně, aby věděla, že stále stojíš za ní, že se na Tebe může stoprocentně spolehnout. Hlavně nic nevyčítat, nevysmívat se, nezakazovat citové projevy... (Zkusím to také aplikovat na svoje děti a především na sebe.)
|
| Luckaaa |
|
(25.1.2010 10:35:13)
no asi je důležité brát a milovat děti takové jaké jsou, jo ale není to tak vždy jednoduché....moc se mi líbí žes napsala mončo své prožitky, člověk se tak lépe vcítí do těch dětí....já si na své nejútlejší dětsví moc nepamatuji, ale pak mně asi nejvíc vždy bolelo, když mě s nekým srovnávali....
mám tři děti první holka je velká citlivka v tom smyslu jaak tu píšete. taková i pesymistky bych řekla. smrtelně vážně "navždy jsem přišla o ruku" se jí zasekla....snažím se k tomu přistupovat s klidem a ukazovat jí že věci nejsou tak černé jak je vidí, jde o to se uklidnit a zkusit věc řešit a ne nad ní jen naříkat....je to občas dost vysilující,ale má i světlé chvilky, kdy myslí pozitivně. tak v ní věřím....
druhý klučík je také velká citlivka, ale jeho reakce jdou naopak do agrese,vzdoru.je to bouřlivák ukterého nemám strach, že by si nehájil své, ale je s ním někdy špatná domluva a vztek ho ovládá dost často. třetí ročák se jeví tak někde uprostřed,uvidíme, ale tyhle povahové rysy byli vidět už od miminek
|
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)