| *Niki* | 
 |
(29.1.2012 17:12:52)
Osobně ne.
Dovedu pochopit obě strany, zvlášť u jedináčka. POkud by partner nechtěl druhé dítě, musela bych volit - a volila život bez tohoto partnera a ev. drhé dítě s někým jiným.
Ale... kdo ví. Nikdy jsem to řešit nemusela, my budeme mít tolik dětí, kolik já budu chtít, což je přesně tolik, kolik máme
Muži by další nevadilo, mě už ano.
|
| Ecim | 
|
(29.1.2012 18:42:42)
Já bych partnerovi v takovém případě dala nůž na krk, že druhé dítě chci a buď ho budu mít s ním nebo s někým jiným, protože mi nikdo na světě nestojí za to, abych ze svého dítěte udělala jedináčka, pokud se tomu dalo předejít. Raději bych byla se dvěma dětmi sama než s chlapem, co by byl líný mít druhé dítě. A pokud by ho ze mě kvůli své pohodlnosti udělal někdo z mých rodičů, nikdy bych mu to neodpustila. 
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(29.1.2012 19:38:41)
Fakt by ses rozvedla se svým mužem, pokud by nesouhlasil s druhým dítětem? A jak by k tomu přišlo to první dítě? Nějak si nedovedu představit, jak bych se jako dítě vyrovnávala s tím, že maminka opustila tatínka za účelem hledání dalšího tatínka, protože mi prostě za každou cenu musela opatřit sourozence (což ani nemusí vyjít).
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 19:45:47)
"Fakt by ses rozvedla se svým mužem, pokud by nesouhlasil s druhým dítětem?"
Pro mě byl počet dětí natolik důležitý, že jsem tuto otázku s partnerem probrala ještě před tím, než jsme spolu začali chodit. Chlapa, který by mi řekl, že chce méně než 2 děti bych si nevzala.
"A jak by k tomu přišlo to první dítě?"
Třeba tak, že by kvůli sobectví svého otce nezůstalo jedináčkem.
Nějak si nedovedu představit, jak bych se jako dítě vyrovnávala s tím, že maminka opustila tatínka za účelem hledání dalšího tatínka, protože mi prostě za každou cenu musela opatřit sourozence (což ani nemusí vyjít).
Já si nedokážu představit, že by moje maminka dala přednost přede mnou nějakému *******, který mě vinou svojí blbosti a pohodlnosti odsoudil do role jedináčka a ji do role matky jedináčka. Že jsem jí nestála za to, aby obhájila můj a i svůj důležitý zájem. Brala bych to jako podraz i od ní. Pro mě je důležitější dobrý sourozenec (i když to nemusí vyjít) než mizerný rodič. A nikdy bych nechtěla svému dítěti odpovídat na otázku, proč nemá sourozence, pokud by se té situaci dalo předejít. Dokázala bych přijmout, že mí rodiče další dítě ze zdravotních důvodu mít nemohli, ale sobectví a lenost bych neskousla.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 19:48:00)
Vím, že to může znít divně, ale já jsem po jistých životních zkušenostech (rozebírat to nebudu, protože mám s Tebou tu zkušenost, že bys to stejně nechtěla pochopit), že kdybych měla volit mezi variantou dvě děti a žádný partner a jedno dítě a mizerný partner, budu volit variantu 1. Nehledě na to, že nového chlapa, kterého nota bene ani nemusím dětem tahat domů, si můžu najít vždy, ale nové děti si najdu asi těžko.
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(29.1.2012 19:51:48)
Taky je varianta jedno dítě a príma partner, který jen z nějakých důvodů, které nemusí být jen lenost a pohodlnost, mohl změnit názor na žádoucí počet dětí.
Píšeš to, jak kdyby jedináčkovství bylo nějaké prokletí.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 19:57:53)
"Taky je varianta jedno dítě a príma partner, který jen z nějakých důvodů, které nemusí být jen lenost a pohodlnost, mohl změnit názor na žádoucí počet dětí."
Chlap, který nechce druhé dítě, pro mě není prima partner, ale adept na nakopání do p*dele. Dokážeš si představit, co musí prožívat ženská, která se takovému přání svého partnera podvolí a pak se s tím jediným dítětem něco stane? Jak pak svého partnera musí nenávidět, protože jí svou blbostí zničil život?
"Píšeš to, jak kdyby jedináčkovství bylo nějaké prokletí."
Vím, že jsou lidé, kterým jedináčkovství vyhovuje, ale já patřím k těm, pro které by jedináčkovství prokletí opravdu znamenalo. A jsem skutečně moc ráda, že tohle nemusím řešit.
|
| Ajlina | •
|
(29.1.2012 20:01:48)
no nejlepší je partner, který své ženě tvrdí, že další děti ne a ne, když je jí padesát, tak jí opustí a pořídí si dvě další děti s novou parnerkou, takže žena by v tomto měla být normálně sobecká
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:04:11)
 
|
|
| boží žena | 
|
(29.1.2012 20:04:25)
jinak můj muž je starší, jedno dítě už má
a o počtu a ani době dětí budoucích našich, sme se nebavili
já tak nějak předpokládala, že on ví, že jsem mladá a děti chci, to bylo tak samozřejmý, že sme se o tom nebavili
možná kdyby nechtěl tak by mi to řekl
nadruhou stranu po nich nijak zvlast netoužil, takže já rozhodla, že bude a kdy a já rozhodla že bude jeste jedno a kdy, a já rozhodla že třeti už ne
a on s tim souhlasi
|
| jamall |
|
(29.1.2012 20:16:37)
boží moc hezký přístup.
|
|
|
|
| splechtulka & M+J+R | 
|
(29.1.2012 20:02:09)
Ecim, vím,že mi do toho nic není, ale jsem zvědavá, půjdete do třetího dítka,nebo ne?
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:08:41)
Ahoj Splechtulko, to jsem ráda, že se ptáš. Dohodli jsme se, že to probereme za pár měsíců. V tuto chvíli to vypadá, že spíš půjdeme, ale pro případ, že by manžel cuknul (dočasně i trvale), mám náhradní variantu, čemu se budu věnovat.  Zůstat u dvou dětí by mě sice velmi mrzelo, ale v krajním případě by to pro mě bylo skousnutelné.
|
|
|
| boží žena |
|
(29.1.2012 20:02:10)
ecim v tomhle seš možná moc radikální
on ten kdo změní názor, k tomu tedy může mít padné důvody -
tak zrovna nakopat do prdele?
|
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(29.1.2012 20:26:07)
Prokristapána Ecim, pokud rodičům zemře dítě, tak za to snad nemůže partner, který nechtěl druhé. A fakt nevím, jestli může být žal nad smrtí dítěte menší proto, že mají rodiče doma ještě jedno.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:30:14)
"Prokristapána Ecim, pokud rodičům zemře dítě, tak za to snad nemůže partner, který nechtěl druhé."
Partner, který nechtěl druhé, samozřejmě nemůže za smrt dítěte, ale za to, že to dítě bylo jediné a teď už není žádné. Nehledě na to, že dítě může i zůstat naživu, ale třeba se odstěhuje na druhý konec světa a s rodiči se bude vídat s bídou s nouzí jednou do roka.
"A fakt nevím, jestli může být žal nad smrtí dítěte menší proto, že mají rodiče doma ještě jedno."
Mrtvé dítě nemůže nikdo další nahradit, ani jeho sourozenec, ale když mají rodiče ještě nějaké dítě, tak mají aspoň pro koho žít, mají vyhlídky na vnoučata a tak.
|
| štěpánkaa | 
|
(29.1.2012 20:33:35)
ecim, říkala mi kamarádka, že byla (pracovně) v psychiatrické léčebně pro ženy, která byla plná matek, kterým zemřelo dítě, zcela bez ohledu na to, zda to bylo dítě jediné nebo měly doma ještě další. Nevím, možná máš pravdu, ale někoho taková hrůza položí bez ohledu na počet pozůstalých dětí
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:44:01)
Štěpánko, já tomu věřím. Ale znám ze svého okolí matky, kterým další dítě a vnoučata pomohly, i když jim zemřelé dítě samozřejmě vynahradit nedokázaly.
|
|
|
|
|
|
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(29.1.2012 21:04:29)
Jinak nejde o to, že bych tě nechtěla pochopit, ale můj a tvůj pohled na svět (alespoň jak se to jeví a anonymní internetové diskusi) je diametrálně odlišný.
K tomu nakopání partnera, který se rozhodl změnit názor na žádoucí počet dětí: Pokud byste se domluvili na dvou dětech a tobě by se do druhého nechtělo (důvodů může být spousta - pocit vyčerpání, sociální izolace, horší finanční situace, než jste předpokládali atd.), manžel by naléhal, protože jste se dohodli, a pak by tě opustil, aby si více dětí šel opatřit s nějakou jinou - označila bys to za férové jednání?
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 22:08:20)
"K tomu nakopání partnera, který se rozhodl změnit názor na žádoucí počet dětí: Pokud byste se domluvili na dvou dětech a tobě by se do druhého nechtělo (důvodů může být spousta - pocit vyčerpání, sociální izolace, horší finanční situace, než jste předpokládali atd.), manžel by naléhal, protože jste se dohodli, a pak by tě opustil, aby si více dětí šel opatřit s nějakou jinou - označila bys to za férové jednání?"
Pocit vyčerpání, sociální izolace a horší finanční situace jsou HODNĚ BLBÉ DŮVODY a hlavně DŘÍVE NEBO POZDĚJI ŘEŠITELNÉ, pokud je člověk řešit chce. A přijít s tím za mnou moje partnerka, tak bych se jí snažila pomoci. O lidech, kteří si kvůli tomuhle nepořídí druhé dítě, si myslím svoje. Být dítětem, tak za tohle svoje rodiče pošlu někam, a být chlapem, tak si budu rvát vlasy, koho jsem si to vzal.
POCIT VYČERPÁNÍ A SOCIÁLNÍ IZOLACE. JAK JE KRUCINÁL MOŽNÉ, ŽE TOLIK ŽENSKÝCH ZVLÁDNE VÍC NEŽ JEDNO DÍTĚ A DOKÁŽE SI I NAJÍT KONTAKTY? Jak je sakra možné, že jsou ženské, které mají i třeba tři malé děti, manžela od rána do večera v práci a příbuzné na druhém konci republiky a tohle všechno ustojí? A já bych ze sebe měla dělat chudinku, která nezvládá, přestože má manžela a jenom jedno dítě? (Aby nevznikla mýlka, tak nemyslím extrémní situace, kdy je matka třeba vážně nemocná, to je pak zase o něčem jiném.)
HORŠÍ FINANČNÍ SITUACE - opět problém, se kterým se dříve nebo později dá něco dělat. A hlavně nezapomeň, že pocházím z hodně skromných poměrů, takže se jednak umím uskrovnit a jednak jsem činila jistá opatření pro případ, že zůstanu s dětmi sama.
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(29.1.2012 22:31:30)
Ecim, stručněji. Pokud tedy bys ty nechtěla původně plánovaný počet dětí, ale manžel ano, a tvoje důvody by považoval za blbé a opustil tě, považovala bys to za fér jednání?
K tvému dotazu v caps - já myslím, že je to tím, že každá ženská je jiná, jinak nastavená, jinak psychicky odolná, jinak stavěná k sžíváníá se se změnami. Nemyslím si, že ženské ze sebe "dělají chudinky" když jsou hotové z toho, že mají "jen" jedno dítě, prostě to tak cítí.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 22:44:36)
"Ecim, stručněji. Pokud tedy bys ty nechtěla původně plánovaný počet dětí, ale manžel ano, a tvoje důvody by považoval za blbé a opustil tě, považovala bys to za fér jednání?"
Pokud se takovýto chlap snaží ze všech sil, aby byl své manželce oporou, a ona je přesto líná mít další dítě, protože "nezvládá", tak je mi ho upřímně líto. Na jednu stranu bych se takovému chlapovi nedivila, kdyby se s tou ženskou chtěl rozvést, na druhou stranu ale chudák dítě... Tohle je situace, kdy jsem ráda, že nejsem chlapem.
"K tvému dotazu v caps - já myslím, že je to tím, že každá ženská je jiná, jinak nastavená, jinak psychicky odolná, jinak stavěná k sžíváníá se se změnami. Nemyslím si, že ženské ze sebe "dělají chudinky" když jsou hotové z toho, že mají "jen" jedno dítě, prostě to tak cítí."
Já být chlapem, tak ženskou, která "nezvládá" víc než jedno dítě, prostě nebudu chtít, stejně jako já bych nestála o chlapa, který by "nezvládl" víc než jedno dítě. Na tyto lidi mám hodně vyhraněný názor. Nemám ráda lidi, kteří se hroutí z kosočtvercovin a jsou pro život naprosto nepoužitelní. Resp. jsou mi celkem ukradení, když s nimi nemusím mít nic společného a nemusím snášet následky jejich jednání, což bych jako nedobrovolný jedináček musela.
1.Jak je možné, že tři děti rychle po sobě zvládá Niki, která má hodně zaměstnaného manžela a příbuzné na druhém konci republiky a totálně nehlídací?
2.Jak je možné, že si dokázala poradit Cyann, když žila s malým synkem v zahraničí a rodinu měla několik set kilometrů daleko?
3.Jak je možné, že mě a mého bratra vychovat moje maminka, když s námi zůstala sama a těžce onemocněla?
Mně tenhle styl uvažování v životě moc pomáhá a žene mě dopředu. Už bych ani nespočítala, kolikrát jsem sama sobě ostře řekla "neexistuje žádný nestíhám nezvládám, musím makat, co mají dělat ženské, které mají víc dětí než já, v rychlejším sledu než já, manžela doma méně než já nebo třeba vůbec žádného, místo bytu barák a příbuzné daleko a nepomáhací". A říkat si to hodlám i nadále.
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(30.1.2012 8:59:51)
Díky za vysvětlení.
|
|
| Raduna |
|
(30.1.2012 9:34:11)
Ecim,
díky ženským jako jsi ty jsou pořád ženy v ČR považovány za služky a kusy hadru. Děkuji vřele :(
|
| Ecim |
|
(30.1.2012 16:36:26)
Raduno, tak to se dobře bavím, protože spousta lidí mě naopak považuje za nezdravě emancipovanou.
|
|
|
| *Niki* |
|
(30.1.2012 11:02:08)
Ecim, já chápu tvůj názor na jedno dítě, ale i druhou stranu. Já třeba jedináček být chtěla, vždy, nebo mít sestru. Měla jsem mladšího bratra a pocit, že tohle si fakt nezasloužím
Sama jsem se mateřsky naplněná cítila už po 1. dítěti a rozhodla, že bude jedináček. Ale změnila jsem názor, hlavně proto, že nejsem vhodný adept na jedno dítě (i kdy nejstarší syn by to zvládnul, je taky trochu samotář a být jedináček by myslím byl taky spokojený. Mladší děti ne, ty jsou typicky smečkové - ale možná je to i tím, že nic jiného nepoznali a adaptovali se výborně).
Takže já chápu, že někdo může změnit názor.
Co si ale myslím a možná je kontroverzní, že právo veta má mít žena. Ona rodí, na ní je větší péče, jak faktická, tak citová, a navíc má jen omezené reprodukční období, což muži nemají. Takže v případě sporu by měl ustoupit muž. Aby to nedopadlo, že ona ustoupí, a on za deset let půjde za mladší a další děti bude mít s ní...
Mmch já to zvládám, protože jsem mateřský typ, děti mám defacto bezproblémové a zdravé, a nemusím zatím do práce, protože až budu muset, honička nám teprve začne. Navíc jsem přesně ten typ, co mu tzv. sociální izolace nevadí, bo jsem samotář.
Ale tohle má každý jinak a jinak je nastavený. Být jiná, dělám to taky třeba jinak.
Jinak u nás to bylo tak, že jsme věděli, že spolu chceme děti - a o počtu rozhodnu já. Muž se cítí povinnován se postarat o jakýkoliv počet, který se svou ženou bude mít. Naštěstí nemá ženu megalomanku, u 3 jsme skončili
On by se dalšímu nebránil, ale když ho to napadne, připomenu mu pár detailů ze života kojenců a kojících matek a vrátí se zpět na zem 
|
| Kahlan+5 | 
|
(30.1.2012 11:19:26)
My se s manzelem o poctu deti nebavili, sama jsem ze dvou sourozencu, tak jsem si tak nejak myslela, ze budeme mit dve. No a kdyz se nam narodil syn, manzela to nejak sebralo a zacal mluvit o trech detech jako minimalnim poctu, idealne o 4. Po druhem jsme sama uznala, ze treti chci, ale prisli jsme o nej. Ale jeste v porodnici jsem vedela, ze co nejdriv potrebuju otehotnet, coz se povedlo. Ale behem tehotenstvi a po porodu jsem mela potize a ted, kdybych mela otehotnet, musela bych si pichat cele tehotenstvi injekce. Navic mam pocit, ze tri deti mi staci. Ale manzel by to ctvrte opravdu rad mel. Netlaci mne do nej nejak ve zlem, ale jemne, jak by to bylo krasny, kdyz jsou nase deti tak uzasny Zase ja uznavam, ze manzel je opravdovy partner se vsim vsudy, o deti se stara rad, s nejstarsim byl i na rodicovske, protoze si to chtel vyzkouset, takze to neni tak, ze by chtel furu deti a nestaral se o ne. Proste ho otcovstvi strasne naplnuje a chapu ho, ze dalsi dite chce. Ale ja uz treba vnimam, ze se nestiham detem venovat tak, jak bych si predstavovala (maji dlouhou skolu a ja chodim do prace). Proste blba situace rekla bych...
|
|
|
| Šešule | 
|
(30.1.2012 11:23:00)
Ecim, tenhle způsob uvažování považuju za sebelikvidační. V podstatě si myslím, že není dobrý měnit rozhodnutí a sliby daný partnerovi. Na druhou stranu, péče o malý děti většinou padne na tu ženskou, tak v tomhle má podle mě hlavní slovo, a to i když zjistí, že dál na to prostě nemá
On se vždycky najde někdo, kdo to má těžší a zvládá líp, ale občas je dobrý si přostě říct, že JÁ to na rozdíl od jiný ženský prostě nezvládnu, a nesnažit se urvat to za každou cenu.
|
| Ecim |
|
(30.1.2012 16:57:11)
Šešule, já mám hranici, co se urvat za každou cenu snažím, protože je to pro mě důležité, a na co víceméně kašlu nebo co nehrotím, protože k tomu zaujímám přístup "pokud to vyjde, fajn, pokud to nevyjde, taky fajn". Mám řadu velmi vážných důvodů, proč jsem na dvou dětech trvala. (Namátkou jmenuji: Velmi hezký vztah s mladším bratrem, se kterými jsme si vždy byli v těžkých chvílích oporou, pocit nesmírné úlevy, když se narodil, protože posledních pár měsíců před jeho narozením bylo jedno z nejblbějších období mého života, znám řadu lidí, které celý život mrzí, že zůstali jedináčky atd.) Stejně jako mám i své důvody, proč bych se v krajním případě smířila s tím, že třetí dítě nebude, podrazy na manžela dělat nebudu.
Pokud jde o nezvládající jednodětnou matku, tak pokud otec o druhé dítě opravdu velmi stojí, tak může jít na mateřskou on sám, když už tu dnes ty možnosti jsou.
Ano, je pravda, že různí lidé jsou různě nastavení. Sama jsem taky nějak nastavená a jak vyplývá z nejedné diskuse, tak na tom opravdu, ale opravdu nehodlám nic měnit. Jediné, co jsem svými příspěvky v této diskusi chtěla říct, bylo, že by si lidé měli umět na rovinu přiznat, jak na tom jsou, co od života chtějí a v čem jsou ochotní ustoupit, a při výběru partnera k tomu přihlížet a nepodceňovat to. Pokud někdo nechce žádné děti nebo jen jedno dítě, fajn, je to jeho věc, ale bylo by fér vůči němu i samotnému partnerovi to říct hned a na rovinu a nezametat to pod koberec s tím, že ono to nějak dopadne. Plus počítat s tím, že musíme nést následky svého jednání. Rodiče jedináčků riskují výčitky dítěte, že nemají sourozence, rodiče více dětí riskují výčitky svých potomků, že ty sourozence mají, že životní standard rodiny je nižší než rodin jednodětných... (Znám i holky, které tuto zásadu dovedly tak daleko, že jakmile zaslechly od nějakého kluka zmínku, že chce třeba jen jedno dítě, tak řekla: "Bacha, kdyby mě zval na rande, tak s ním nepůjdu, protože by to byla ztráta času. )
|
|
| Ecim |
|
(30.1.2012 17:13:06)
Šešule, já bych tento způsob považovala ze sebelikvidační, kdyby se uplatňoval neustále a na kdejakou prkotinu. V těch důležitých věcech to ale určitému typu lidí dokáže někdy dost pomoci.
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(30.1.2012 12:32:58)
Jéžišku, Ecim... jak to, že to někdo zvládne a jiný ne? Asi proto, že nejsme všichni stejní!
Promiň, ale počet dětí není něco, v čem by měl mít jeden nebo druhý právo veta, to je vždy o domluvě a společném rozhodnutí těch dvou.
|
| Ecim |
|
(30.1.2012 16:37:11)
Monty, naprostý souhlas. Nejsme všichni stejní, a proto bychom se měli snažit hledat si za partnery někoho, s kým se v ZÁKLADNÍCH OTÁZKÁCH SHODNEME.
|
|
| *Niki* |
|
(30.1.2012 17:08:45)
Monty, no, zrovna počet dětí se nedá udělat kompromisem a někdy domluvou, často prostě jeden musí ustoupit. Pokud on chce jedno a ona jedno nechce, co je domluva?
KOmpromisy jsou často mýtus, většinou je to o tom, že jeden ustoupí. Pak už jen záleží, jak moc mu to vadí.
Já dokážu plně pochopit mateřkou nenaplněnost (a tu má každá u jiného počtu, není to o tom, že "už má 3, co by ještě chtěla" - pokud je nastavená na 5- třeba. Někdo je naplněný už u jednoho.) - i pocit úzkosti a zodpovědnosti u muže, který je živí.
Někdo ten, kdo ustoupí, být musí, protože polovina dítěte jaxi nejde.
A dle mě to v této otázce má být muž.
Ale záleží na konkrétní rodině, samozřejmě. U nás víme, že kompetentnější v této oblasti jsem já, tudíž nejsou spory 
Zas jsem nekompetentní v jiných a nechám to na manželovi.
Na druhou stranu, pokud žena už nechce, tak nechce. Rodit kvůli chlapovi mi nepřijde jako dobrý nápad, ale...
Vastně ať si to každý udělá, jak chce:)
|
| Ecim |
|
(30.1.2012 17:11:27)
Niki, tohle můj manžel říká také. Ale přesto bych byla ráda, kdybychom se na dalším počtu shodli co nejvíce. Na oplátku jsem mu slíbila, že když bude souhlasit, tak čtvrté dítě z něj vymáhat nebudu, ale kdyby obrátil a naléhal, tak můžeme případně začít diskutovat.
|
| *Niki* |
|
(30.1.2012 17:15:32)
Tak my šli do plození s tím, že muž chce velkou rodinu (tak 2-4 děti)a já ještě nevím, ale jedno určitě
S tím, že je na mě, jak to nakonec bude.
Takže já se s ním defacto shoduju furt
|
| Ecim |
|
(30.1.2012 17:18:01)
Niki, my se také skoro pořád shodujeme. Já chci 3 děti a on 2-3, takže když se to správně zaokrouhlí, tak budeme spokojení oba dva.
|
|
| Grainne | 
|
(30.1.2012 17:20:04)
My zase nejsme ve shodě, ale manželovy argumenty přebíjejí moji touhu.
Vpodstatě ty argumenty proti jsou totožné a pro je zřejmě jen můj nenaplněný mateřský pud.
Momentálně mám pocit, že už je jaksi pozdě a vědomně bych do toho nešla, takže vlastně taky nic moc složitého.
|
| *Niki* |
|
(30.1.2012 18:32:10)
Grainne, vaše děti už jsou dost velké, že? Všechny 10+?
Já si právě říkám, zda se mi někdy ještě bude chtít opustit už tu relativní pohodu, když už doma není kojenec ani batole, dost si vyhrají, jsou odložitelné do institucí...
A pak si pořídit "na stará kolena" jedináčka... nejspíš bych musela zas 2 a to asi nedáme
|
| *Niki* |
|
(30.1.2012 18:50:09)
OT. Dnes jsem četla zprávu, že jakýsi Afgánec za přispění své vlastní matky uškrtil svou manželku, protože mu porodila dceru, a ne syna.
No, zlaté naše starosti, proti takovýmto přístupům k dětem...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(29.1.2012 20:03:38)
Jak jsi přišla na to, že je něco hroznýho být jedináčkem?
Já jsem jedináček, naprosto spokojená, manžel taky a náš syn si nikdy nestěžoval.
Naopak znám málo sourozenců, co mají dobré vztahy, většinou je to hrůza.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:06:53)
Ach jo, vždyť to píšu. Pro mě osobně by to byla velká hrůza. Vím, že jsou lidé, kterým to vyhovuje, ale mně je to SRDEČNĚ JEDNO, chápeš? Prostě to pro mě PROSTĚ NENÍ ARGUMENT. Tak jako je mi srdečně jedno, že jsou lidé, kteří chtějí žít na vesnici, mít jen základní vzdělání, nikdy nechodit nebo stěhovat se neustále z místa na místo. Je proboha tak těžké pochopit, že KAŽDÉMU VYHOVUJE NĚCO JINÉHO?
Důvodů mám spoustu: Třeba se nechci ocitnout v situaci, že budu sama na péči o starého rodiče.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:11:37)
Vím, že jsi to určitě nemyslela špatně, ale Tvoje reakce mi přijde zhruba na úrovni, kdy kdosi řekl mojí mamince, která se trápila tím, že se ze zdravotních důvodů nebude moci vrátit do práce: "O co ti krucinál jde? Kropáčková je už patnáct let v domácnosti a jaká je spokojená. Tak buď zticha a nestěžuj si."
|
| jamall |
|
(29.1.2012 20:16:15)
Ecim, dobrý názor a chápu to. Ale považ,že jsou lidé co mají stejné plány na počet dětí - minimálně 2 děti a něco jim to překazí. Co mají dělat tedy dál? Někdo hold má jedináčka proti své vůli a svému přání. Viz. např. Peeetka.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:18:19)
Jamall, pokud je to jedináček proti vůli obou a proti jejich přání (neplodnost, nemoc), tak je to něco jiného než to, že se partneři na počtu dětí předem nedohodnou nebo to podcení nebo jeden z nich z nějakého blbého důvodu cukne.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:20:17)
Proto jsem tam zdůrazňovala to "a dalo se tomu předejít". Jinak samozřejmě vím, že jsou lidé, kteří další dítě z vážných zdravotních důvodů mít nemohou, i když pro to dělají první poslední.
|
|
| jamall |
|
(29.1.2012 20:21:51)
Ecim, já např. mám zatím - píši zatím jedno dítě i když jsem si vždy jak píšeš ty 2 děti a o jedno jsem přišla, léčím se a snažím se dopřát dítěti toho sourozence, bohužel nemládnu, naopak stárnu a s tím i má plodnost. Muži jem nazančila ať nás opustí pokud bude mít touhu po druhém dítěti a ejhle, on je trpělivý a nechce odejít, spíš to chce dál a dál zkoušet.
Dokonce máme známé i v jistém reprodukčním středisku co by nám k dalšímu dítěti pomohli, ale ta bezmoc to je blblý.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:24:09)
Jamall, promiň, nechtěla jsem se Tě ani nikoho jiného v takovéto situaci dotknout. Měla jsem ještě více zdůraznit, že jsem myslela, že jeden z partnerů NECHCE, ne NEMŮŽE, tam už je to zase o něčem jiném. V takovéto situaci bych od partnera nebo partnerky (kdybych byla chlap) také neodešla.
|
| jamall |
|
(29.1.2012 20:27:22)
Ecim, nedotkla ses mě, neboj. Jen jsem chtěla aby jsi se na to dívala z vícero úhlu a věř, že jich je moc moc moc. Ale fandím ti, jak tak čtu tak to máš v hlavě srovnaný a našla jsi pro ty své plány i dobrýho chlapa a to je nejdůležitější.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:31:13)
Jamall, neboj já se na to dívám z vícero úhlů.  A vím, že je to někdy velmi složité.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:25:02)
Stejně jako kdybych byla dítětem takových rodičů, tak bych měla velkou touhu jim vynahradit trápení vzniklé z toho, že mi sourozence dopřát nemohli, třebaže o to velmi stáli, ale přesto to nešlo.
|
|
|
|
|
|
| Šárka+3 | •
|
(29.1.2012 21:55:57)
I když máš několik sourozenců, můžeš nakonec zůstat sama jako kůl v plotě. Já to tak mám, mám dva sourozence, oba žijí mimo ČR a já ze tří dětí jsem jediná, kdo zůstal "doma".
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 22:00:07)
Ano, to sice můžu, ale přeci jen je ta pravděpodobnost menší.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:16:41)
A dám Ti ještě jednu důležitou radu: Nikdy tohle nevykládej někomu, kdo o sourozence tragicky přišel. Dostala bys pak určitě odpověď, kterou by sis za rámeček nedala.
|
| Inka | •
|
(29.1.2012 20:34:54)
No to už vůbec nechápu, měla bych tajit, že jsem spokojená jako jedináček? Nebudu to záměrně cpát někomu, kdo o sourozence přišel, ale obecně to snad tajit nemusím. Ty bys zas neměla vykládat jaká je hrůza mít jenom jedno dítě, před těma, kteří druhé mít prostě nemohou třeba ze zdravotních důvodů.
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:42:40)
Inko, celý vtip je v tom, že někomu vyhovuje být jedináčkem a někomu ne. A člověku, který je jako jedináček nešťastný, je k lejnu, že jiným jedináčkům to vyhovuje. Bylo by dobré, kdybys pochopila, že různí lidé mají různé touhy a vyhovují nebo nevyhovují jim různé věci. Je to stejné jako nedokážeš pochopit, že někdo může těžko hledat partnera jen proto, že ty jsi měla větší štěstí a našla poznala jsi manžela velmi brzy a tak si myslíš, že každý, kdo to má jinak, je úplný blbec.
|
|
| Ecim |
|
(29.1.2012 20:43:13)
Nemusíš tajit, že jsi spokojená jako jedináček. Ale zkus pochopit, že to všichni necítí jako ty. Toť vše.
|
| Inka | •
|
(29.1.2012 20:47:23)
Ale já to chápu, že každýmu vyhovuje něco jinýho. Ale Ty jsi to napsala, tak direktivně, že jsem se úplně lekla, jestli jsem vůbec normální.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...a spí spolu dodnes, konec pohádky.
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)