| Horama | 
 |
(30.6.2013 15:53:07)
Pravděpodobně v případě, kdy ex byl už předtím, než se stal partnerem, skutečným přítelem-kamarádem, a jeho odchod sice skutečně nepotěšil, ale proběhl nějakou formou, kterou jsou oba bývalí partneři schopni vyhodnotit jako fér. Pak si dokážu představit, že ten člověk prostě přítelem zůstane. (Což zase bude dost možná znervózňovat novou přítelkyni.)
|
| CPO |
|
(30.6.2013 16:00:57)
Pořád mi není jasné, proč bych se rozváděla (a rozbíjela rodinu dětem), POKUD by se partner choval ke mně tak, že bych se s ním po rozvodu chtěla dál přátelit.
Podle mě se rozvádí, normální člověk, s druhým normálním člověkem, až poté, co už prostě není přes všechnu vyvinutou snahu možné dál soužít, ne kvůli tomu, že to ve vztahu jen už tak nejiskří jako na začátku, nebo že jen tak zrovna potkal někoho jiného.
A s člověkem, s nímž nemůžu žít, si prostě nedovedu představit mít potřebu se přátelit. 
|
| Monty | 
|
(30.6.2013 16:11:55)
Creo,
jak jsem psala o těch kamarádech - to, že je někdo dobrý jako kamarád ještě nezaručuje, že bude dobrý partner a nemusí jít ani o nic dramatickýho.
Někteří lidé se k sobě zkrátka NEHODÍ jako partneři a není třeba to hned vnímat jako "selhání", oni nemusí selhat ani jeden, jen nedokážou najít vhodný způsob koexistence, i když se mají rádi jako lidi.
Tys sice na moji otázku odpověděla jen tak, že se s partnerem miluješ, ale vztah není jenom o sexu, jsou tam i jiné drobnosti.  Já si třeba myslím a dost na tom bazíruji, že ve vztahu musí být určitá rovnováha, aby fungoval. Když se sejde dominantní typ se submisivním, bude jim to klapat líp než dvěma dominantním nebo dvěma submisivním, i kdyby byli lidsky svatý a "ideální". Jenže pro někoho jinýho. Ti dva si musí nejen rozumět, ale měli by se i nějak doplňovat. Když si jen rozumí, ale nedoplňují se, nedovedou v tom týmu najít správně vybalancovanou pozici, tak pořád mohou zůstat přátelé, jen spolu nemůžou žít.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 16:18:38)
Mám - když pominu ženy, neb ehm jsem výhradně na muže - mezi svými blízkými mužskými přáteli v podstatě samé "fajn lidi", se kterými bych bezesporu dokázala žít, minimálně v rozumném přátelském modu. Většinou jsou to lidi, které znám už dvacet let nebo víc, takže už vím, co od nich mohu čekat, a už jsem s nimi leccos prožila, i v krizových chvílích.
Ale zrovna tobě, Monty, jistě nemusím vysvětlovat, že je spousta prima lidí, ale prostě chybí tam ...závan jablečné vůně 
Prostě zatím jediný muž mě v životě zaujal i jako "chlap", míněno, v intimním slova smyslu, prostě že se mi z něj zároveň podlamovaly kolena a byla bych ochotná kvůli němu udělat hodně. A já opravdu nechci žít s někým, kdo je moc fajn, ale je to...kamarád. Od partnera prostě očekávám, že bude "plnit" i roli milence, to je vlastně jediné, v čem je u mě mezi přáteli a partnery rozdíl.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 16:22:55)
"v intimním slova smyslu" myslím nejen sex, ale prostě to "sdílení", to propojení, ty společné názory na důležité oblasti života, společné plány, to všechno jedinečné a neopakovatelné, co jsem nikdy předtím nezažila, a zatím nevstupuju do žádných dalších vztahů, protože mi tohle zatím nikdo nemohl nabídnout "znova", resp. pokud by to vůbec bylo možné, a pokud bych to vůbec chtěla sdílet s někým jiným 
Ale to se stejně do přátelského vztahu přenést nedá...
|
|
| Monty |
|
(30.6.2013 16:23:28)
"Od partnera prostě očekávám, že bude "plnit" i roli milence, to je vlastně jediné, v čem je u mě mezi přáteli a partnery rozdíl."
Creo,
no vidíš, tak tohle mám já třeba jinak.
Já si teoreticky umím představit mít za milence kamaráda, kdybych neměla partnera, ale neznamenalo by to, že ho chci domů nebo že bych ho doma vůbec snesla.
Pro mne je ten zásadní rozdíl ne v sexu, ale v tom sdílení a vzájemné kompatibilitě.
Můžu mít třeba výbornýho kamaráda, se kterým si navzájem řekneme první poslední, může se mi třeba i jako chlap líbit, ale když vím, že jeho způsob života a trávení volnýho času je se mnou zásadně nekompatibilní, tak do toho nepůjdu a nebudu se snažit z něj dělat něco víc.
A je fakt, že do doby, než jsem potkala svého přítele jsem si neuvědomovala, jak moc je tohle důležitý, protože předtím jsem přesně tuhle chybu dělala.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 16:29:17)
"protože předtím jsem přesně tuhle chybu dělala."
Já jsem totiž kdysi udělala tu přesně opačnou. Našla jsem si "fakt fajn kámoše", se stejnejma koníčkama, a jediný, co nám tam falírovalo, že nás to k sobě vůbec nepřitahovalo. Byli jsme kámoši, fakt dobří, teda do doby, než se stalo to, co se stalo, a přestali jsme být i kámoši.
Proč potom pro novou, zelenější ženu, byl ochoten udělat (na rozdíl ode mě) víc, než pro kámošku? Protože ona byla "žena jeho života".
|
| Monty |
|
(30.6.2013 16:33:23)
No, to je v podstatě stejná chyba.
Mně taky exmanžel nijak významně nepřitahoval jako chlap. Jako osobnost ano. Ale v tom to podle mne není. Sexuální přitažlivost (teda nevím jak kdo, možná to má někdo jinak) moc nezjistíš, dokud si dotyčného "neočicháš", do té doby se ti může max. líbit nebo nelíbit.
A mezi "smrdí mi" a "voní mi" je ještě hoooodně široký prostor pro neutralitu.
|
| CPO |
|
(30.6.2013 16:56:03)
No, ve dvaceti jsem věděla jen to (od maminky), že manželství je "opruz", čili jsem si říkala, že když už stejně opruz, tak aspoň s veselým a zábavným prima člověkem, kterej pracuje, nefláká se a je ochoten doma se podílet na domácnosti a miluje děti a v zásadě mi nejen ničím nevadí, ale i je mi s ním příjemně, a dokážem se na rovinu bavit o všem, a máme i stejný koníčky a všechno. Tehdy mi nějaká "sexuální přitažlivost" přišla jako totální rozcapenost, asi jako kdyby děti v Africe trvaly na barvě servisu pod humanitární pomoc. Stejně jsem si myslela, že to žádnou vdanou ženu stejně dlouho nebaví (všude ty články o "bolení hlavy"), a že po půl roce manželství je ráda, když "to" nemusí dělat.
Njn,
|
|
| CPO |
|
(30.6.2013 16:56:03)
No, ve dvaceti jsem věděla jen to (od maminky), že manželství je "opruz", čili jsem si říkala, že když už stejně opruz, tak aspoň s veselým a zábavným prima člověkem, kterej pracuje, nefláká se a je ochoten doma se podílet na domácnosti a miluje děti a v zásadě mi nejen ničím nevadí, ale i je mi s ním příjemně, a dokážem se na rovinu bavit o všem, a máme i stejný koníčky a všechno. Tehdy mi nějaká "sexuální přitažlivost" přišla jako totální rozcapenost, asi jako kdyby děti v Africe trvaly na barvě servisu pod humanitární pomoc. Stejně jsem si myslela, že to žádnou vdanou ženu stejně dlouho nebaví (všude ty články o "bolení hlavy"), a že po půl roce manželství je ráda, když "to" nemusí dělat.
Njn,
|
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(30.6.2013 16:11:58)
Mám více přátel, se kterými bych mohla trvale žít jen velmi obtížně.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 16:13:06)
Martino,
přesně!
Mám spoustu přátel, který mám jako lidi hrozně ráda, ale žít bych s nimi nemohla ani omylem.
|
|
|
| Horama |
|
(30.6.2013 16:40:07)
Dovedu si představit, že bychom si prostě oba přiznali, že vzít se byl omyl. Že on odchází k mladší, hezčí, chytřejší..., ale hlavně pro něj opravdu té správné. A že já prostě, ač v tu chvíli nejsem nadšená, dostávám druhou šanci. Asi by to muselo po delší době, kdy je jasné, že jsme přátelé, ale nejsme dobří partneři. A muselo by platit, že i po rozchodu zůstáváme oba plnohodnotně rodiče a spolu na ten rozchod děti připravíme.
|
| Horama |
|
(30.6.2013 16:40:40)
Neviděla bych ale důvod udržovat přátelský vztah s jakýmkoli exem za jakoukoli cenu.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 16:41:40)
"Neviděla bych ale důvod udržovat přátelský vztah s jakýmkoli exem za jakoukoli cenu."
Horamo,
tak to asi nikdo.
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(30.6.2013 17:46:39)
"Pořád mi není jasné, proč bych se rozváděla (a rozbíjela rodinu dětem), POKUD by se partner choval ke mně tak, že bych se s ním po rozvodu chtěla dál přátelit."
Creo,
přesně to si myslím i já.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 18:08:31)
Kudlo,
holt jsme lidé různí.
|
|
| Faidra Lannister | 
|
(30.6.2013 18:13:26)
Kudlo,
treba proto, ze na kamarada mam zcela jine pozadavky nez na partnera? Vyjit dokazu s kdekym, ale to neznamena, ze bych ho chtela mit doma (nebo on me).
Krome toho stravila jsem s temi lidmi sice malou, ale cast zivota, dobrovolne jsem si to zvolila, a pokud jsem nezvolila zcela blbe, tak neni duvod na ty lidi zanevirat. Pokud ano, moje blbost, ze jsem byla s nekym, kdo mi nesedel.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 18:14:49)
Faidro,
ano, tak nějak.
U kamaráda mne spousta věcí vůbec nemusí trápit, zatímco u partnera bych to opravdu nechtěla zažívat.
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 18:19:36)
Presne tak. Leccos, co u kamaradu beru normalne nebo to sleduju se shovivavym nadhledem, bych u partnerstvi nebrala ani omylem :) I u byvalych partneru to tak mam
|
| Monty |
|
(30.6.2013 18:24:56)
Jasně. U kamaráda, se kterým se dobře povídá o chovu norského ludehunda, zazpíváme si spolu u kytary, popijeme a je s ním legrace mi fakt nedere žíly, že je žárlivej nebo že mu ukrutně smrdí nohy, když se zuje.
|
|
|
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 18:23:16)
A jeste k tem pratelskym rozchodum: myslim, ze za tim muze byt i to, ze se lidi rozejdou/rozvedou, dokud jsou pratelskeho odlouceni schopni, zatimco kdyby to lamali pres koleno a zkouseli pytlikovat dele, uz by se frustrace mohly nahromadit tak, ze by to neslo, a pritom by byl vysledek stejny.
Do lidi a do melounu nevidime, posuzovat cizi vztahy a jejich rozpady muze byt osidne a muzeme dojit k zaverum hodne odlisnym od reality.
|
|
| Kudla2 |
|
(30.6.2013 18:30:24)
Faidro,
ale kamarádství či dokonce přátelství přece není o tom, že "s někým vyjdu".
Jak tu psala Crea, umím si velmi dobře představit korektní vztahy, dokonce i nadstandardně korektní vztahy, ale přece nepovažuju každého, s kým jsme schopni se k sobě navzájem chovat slušně, za kamaráda/přítele.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 18:32:19)
Kudlo,
to jistě ne. Rozdíl je třeba ve společné minulosti, zážitcích, dalších společných přátelích... napsala to tu dost přesně Libik.
|
|
| Monty |
|
(30.6.2013 18:34:57)
Mně třeba zajímá, co se děje v životě lidí, kteří jsou mi blízcí, zvlášť pokud jde o někoho, s kým jsme si byli nějaký čas bližší (partner). A myslím, že to funguje i naopak.
"Přátelství" přece není o tom, že s někým chodíš obden na kafe a probíráš všechno, co se ti přihodilo. Tam není podstatná ta frekvence styků, ale samotný vztah.
|
| Kudla2 |
|
(30.6.2013 18:47:08)
hm, a o čem je tedy přátelství?
Mě může třeba zajímat i to, jak žije bývalá spolužačka nebo kolegyně z práce, ale za přítelkyně je kvůli tomu nepovažuju.
|
|
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 18:35:27)
To samozrejme ne, mozna jsem se blbe vyjadrila. Za kamarady oznacuju opravdu jen ty hodne blizke.
Chtela jsem spis rict, ze na kamarada mam zcela odlisne naroky a to, co u nich beru s nadhledem nebo to vubec nezaregistruju, by mi u partnera vadilo. Takze kdyz nejsou duvody k partnerstvi, neznamena to, ze pominuly duvody k pratelstvi.
|
| Kudla2 |
|
(30.6.2013 18:44:53)
pro mě je přátelství dost výlučný vztah, zdaleka ne každého známého bych označila za přítele.
Pokud bych měla pocit, že mi ten člověk vrazil kudlu do zad (a přemýšlím, z jakého jiného důvodu bych byla ochotná se rozvést od stolu a lože), tak pochybuji, že bych přátelství s ním byla schopna, protože přátelství vyžaduje dost hlubokou oboustrannou důvěru.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 18:50:22)
Kudlo,
vždyť jsi to sama řekla.
To, že mám k někomu důvěru přece nesouvisí s tím, jestli můžeme nebo nemůžeme být partnery.
Asi to celé souvisí s tím, jak vnímáme důvěru nebo porušení důvěry. Pro mne to není to, že s tím dotyčným nechci/nemůžu žít. To je řekněme zklamání v očekávání, ale ne v tom člověku. Když to nejde, tak to nejde.
Ano, zklamal by mne někdo, kdo by mne po rozchodu pomlouval, nějak mi ubližoval, ale pokud nic takového nedělá, tak proč ho odstřihávat jen proto, že nám to nevyšlo jako partnerům?
|
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 18:57:51)
A ja snad ano nebo proc to porad opakujes? Je to legracni, protoze zrovna ja jsem studenej cumak, kterej si lidi pousti k telu hodne opatrne.
Ale kdyz uz se tak stane, tak ho neodstrihnu jenom proto, ze jsme se ukazali byt - jak je to mistni zaklinadlo - nekompatibilni coby partneri. Mame spolecne city, historii, vzpominky, jak uz o tom psala Monty, a ja to nemazu a nezacnu dotycnyho povazovat za zmetka jenom proto, ze si dovolil se ke mne nehodit.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 19:01:13)
"...nezacnu dotycnyho povazovat za zmetka jenom proto, ze si dovolil se ke mne nehodit."
Jj, mám to podobně.
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 19:11:39)
Jo, nastesti se mi Rodina.cz v mem vlastnim zajmu snazi vysvetlit, ze zmetek je kazdy, kdo se opovazil nehodit se k me nejdokonalejsi a nejlepsi osobe
|
| Kudla2 |
|
(30.6.2013 19:12:39)
tak mě do toho teda nepočítej
Šárko - tak takto snad ano, nevím.
Jen teoretizuju.
|
|
| Monty |
|
(30.6.2013 19:17:54)
Ále, na to nedej... Rodina.cz je takový zvláštní organismus.
Kdybych měla brát vážně všechno, co se tady kdy napsalo, ať už to bylo konkrétně na mne nebo osobně, už dávno visím na jabloni jako kantor Halfar.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 19:18:16)
...nebo OBECNĚ, pardon.
|
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 19:19:34)
V pohode, ja to tady nebrala vazne nikdy, na to se Rodina prilis lisi od reality, v ktere se pohybuju :) Tady to beru jako relax a obcas jako navstevu v jine dimenzi 
|
| Monty |
|
(30.6.2013 19:21:13)
Faidro,
nápodobně.
Na druhý straně, když potřebuju něco konkrétního, tak je Rodina ideální místo.
Jen ty abstraktní věci jsou tu z jinýho vesmíru.
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 19:26:19)
To jo, je tady hodne chytrych lidi a kdyz je potreba neco zjistit nebo nejaka konkretni pomoc, tak je to super.
Akorat u tech osobnich, vztahovych a vubec tech abstraktnich temat, jak jsi to pojmenovala, obcas koukam jak Alenka, ale co uz :)
|
| Monty |
|
(30.6.2013 19:28:25)
"Akorat u tech osobnich, vztahovych a vubec tech abstraktnich temat, jak jsi to pojmenovala, obcas koukam jak Alenka..."
I já. Už deset let.
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 19:38:20)
Deset let? Ty brdo... ja tady kroutim prvni rok a rikala jsem si, ze si na mistni extraburty zvyknu, ale nad necim asi taky neprestanu kroutit hlavou nikdy :)
|
| Jaana2 | 
|
(30.6.2013 19:55:54)
Faidro a to tu bývaly DISKUZE . teď je s to slabý odvar
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(30.6.2013 19:01:55)
tak mezi "nepovažovat za zmetka" a "považovat za přítele" je snad přece jen trošku rozdíl, ne?
|
| Monty |
|
(30.6.2013 19:04:34)
Kudlo,
ale ten člověk už jednou tvůj přítel byl!
To je ten rozdíl.
My nemluvíme o nějakým cizím člověku, sousedovi, spolužákovi, známém... mluvíme o někom, s kým jste si byli blízcí.
Ty fakt umíš utnout vztah jen proto, že s někým už nežiješ? To všechno, co bylo zapomeneš a vytěsníš?
|
| Kudla2 |
|
(30.6.2013 19:08:24)
já nevím, žádnýho exe vlastně nemám.
Ale když někdo BYL můj přítel, tak to neznamená, že jím musí zůstat nadosmrti. Když provede něco, co se podle mého názoru s přátelstvím neslučuje, tak jím prostě být přestane.
U toho exe by asi opravdu záleželo na tom, PROČ bychom se rozešli. Ale představuju si, že kdybychom měli děti, tak by to asi nebyla jen tak nějaká malicherná příčina, a neumím si představit, že bych se s otcem svých dětí rozešla kvůli něčemu menšímu, než by byla nějaká sprosťárna. A pak bych považovala za nemožné se dál přátelit.
|
| Monty |
|
(30.6.2013 19:09:45)
A o tom tu už dobrou čtvrthodinu mluvíme, Mlho.
Někdo se rozchází až kvůli sviňárně, někdo proto, že to prostě nejde i bez sviňáren.
|
| Faidra Lannister |
|
(30.6.2013 19:14:59)
Presne.
K tomu, aby clovek dosel k zaveru, ze takhle to fungovat nebude, neni vubec treba, aby ten druhy byl svine nebo ti ublizoval. A ja holt nevidim duvod k tomu, abychom travili zivot skripanim zuby a snazili se vydrzet, protoze se to tak ma.
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(30.6.2013 19:08:18)
Ještě taková poznámka - pokud se s někým rozejdu v dobrým a zůstaneme přátelé, tak mi nezůstane žádná negace v souvislosti s tou minulostí.
Když pojedeš/půjdeš někam, kde jste byli s tím dotyčným, tak je to milá vzpomínka, zatímco když si neseš bolest nebo nenávist, tak tě to pokaždý zraní.
|
|
|
|
| *Šárka* | 
|
(30.6.2013 19:09:53)
Kudlo, rozvedla jsem se od stolu a lože proto, že člověk, kterého jsem velmi milovala a bez kterého jsem si tehdy nedokázala představit svůj život, prožil kraťoučký letní románek s jednou naší známou a ona otěhotněla.
Mohla jsem být do teď (možná, je to 10 let) vdanou paní, jejíž manžel má vztah k nemanželskému dítěti a tím pádem i k jeho matce. A denně tím být konfrontována. Nedala jsem to, nenaplňovalo to mou potřebu sdílení, kterou od kvalitního partnerského soužití očekávám.
Po určité době a mnoha zvratech jsem si zvolila život bez (ex)manžela a do svého života jsem se ho rozhodla pouštět jen tehdy a tak, jak chci já. Byl pro to skvělý spoluhráč.
Opravdu to pár let fungovalo, včetně toho, že jsem se na něj mohla spolehnout. A to nejen ohledně záležitostí týkajících se našeho dítěte, ale i mých osobních.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
- páč tím prožíváme hezký pocit jak předem, tak pak 
Můj věšný nenaplněný sen je totiž mnohomužství. 
V její náručí
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)