| Černá mamba |
 |
(28.1.2015 21:13:59)
Violo,
pročetla jsem si celou diskuzi.
Víš, ono rozmlátit vztahy s širší rodinou je to nejjednodušší, co se nabízí. A v podstatě na to je vždycky času dost. Náprava poškozených vztahů je pak vždy o moc složitější.
Není to uvedeno v dotazu, ale tak nějak mi vyplývá, že se mluví o tchyni. Co na to manžel? Jak on vnímá celou situaci?
Je strašná spousta rodin, kde je jedno dítě upřednostňováno prarodiči (nechme prarodiče, ale bývá to i uvnitř rodin, to je pak průser). V naprosté většině milované dítě na babičku vzpomíná s láskou, a odmítanému dítěti obvykle nijak nechybí. Děti nejsou hloupé, a když vycítí nelásku, mají tendence to opětovat, aniž by jim to v budoucnu nějak ublížilo - vždyť nikdo, absolutně nikdo se nemůže zavděčit všem, a každý se ve svém životě setká s někým, komu nesedí.
Naopak odstřihnutí druhého dítka od babičky, kterou miluje a mají spolu pěkný vztah, na něm to stopy zanechá zcela jistě.
Ber to tak, že fajn babička je pro dítě velký přínos, a babička na hov.o nikomu nechybí, přičemž to může být klidně jedna osoba a dvě (tři, čtyři) různé děti. Vážně je to časté.
Na tobě je (nebo by bylo) získat co možná největší nadhled. Chápu, že je ti líto odmítaného dítěte - z druhé stránky tomu druhému bys vzala babičku? JE to těžké, je to blbé, ale je to život, a možná ani není od věci ty děti takhle na to připravit, že ne vždy je všechno růžové.
A časem si to obě děti v sobě dokáží srovnat, kdoví, co bude za pár let, někdy se karta zase obrátí a je všechno jinak...
Pokud jinak vztahy s babičkou jsou víceméně v normě, brala bych to skutečně, že je to život, že se člověk nemůže zalíbit lidem všem, a stejně tak bych to při případném dotazu odmítaného dítka mu to s klidem vysvětlila úměrně jeho věku. Nebo hrála do autu, že mám s ním jiný program, to už je pak na zvážení.
Držím pěsti, vztahy jsou skoro všude divoké. 
|
| Viola |
|
(28.1.2015 22:05:39)
Odmítané brečí, že se mu po babičce stýská. Vybranému svůj čas slíbí, pak splní. Odmítanému dá nejasné naděje, pak nakonec vždycky najde nějakou výmluvu (když má dojít ke splnění) a cítí se dotčeně, že přeci musíme pochopit,že to nešlo. V zásadě pro vybrané má svůj čas, pro odmítané má vysvětlování - řeči, řeči, řeči. Pro mě má kritiku a poučování, co všechno by na odmítaném bylo třeba napravit.
Tlačit situaci tak, aby spolu děti musely nepřímo "závodit" a my bojovat, kdo bude mít zajímavěji strávený čas mi přijde patologické, pak z toho lezou zcestné situace, kdy obě děti zamrzí, že nezažily program toho druhého. Taky potřebujem normálně žít a ne "vyvažovat" zážitky dětí.
|
| Kapradina | 
|
(28.1.2015 22:24:41)
Violo,
já pořád nerozumím tomu, proč si babička nevezme obě děti v době, kdy má čas a chuť na to oblíbené vnouče. Proč děti odděluje, když má čas na jedno, tak má čas i na druhé ne? Proč nechce, aby měli sourozenci společné zážitky? Proč se dělí? Jednou jsou to sourozenci, tak pokud není jedno dítě nemocné nebo jinak zaneprázdněné (kroužek, hudebka, trénink ...) proč si babička nevezme obě děti? To jde jako s jedním dítětem do kina, cirkusu na plovárnu, do ZOO a druhý dítě tvrdne doma? Tohle bych jako spravedlivý rodič nevydýchala a nedovolila.  
|
| Viola |
|
(28.1.2015 22:32:13)
Je spousta rodin, kde babička obě děti naráz nestíhá nebo mají děti (vzhledem k věku a schopnostem) jiné zájmy a potřeby.
|
| Kapradina |
|
(28.1.2015 22:59:53)
Violo,
já se ptala na tvou konkrétní situaci (ne na spoustu rodin, kde mají děti velký věkový rozdíl nebo jiné zájmy  )
Vycházela jsem z toho, co jsi psala:
Máte babičku (vdovu) a dvě děti, narozené krátce po sobě. Děti jsou obě naprosto normální, chovají se adekvátně svému věku a té které situaci, každé má jinou povahu.
Tak nějak nevím, CO dělá a podniká babička s oblíbeným vnoučetem, že by TO to neoblíbené nezvládlo nebo nebavilo? Chodí na představení baletu nebo naopak do technickýho muzea? Vycházím z běžných akcí pro děti, který baví povětšinou děti napříč věkem a pohlavím, pokud babička cíleně nevybírá jen takové aktivity, které neoblíbené dítě nesnáší.
|
| Dobra1 | 
|
(28.1.2015 23:54:26)
Nejde o aktivity, ale o to, jak se babička chová.
Vyrostla jsem v tom taky, jedna babička prostě milovala jen kluky, výjimkou na dívčí straně bylo celkově prvorozené vnouče. Jako jediné další holce mi dávala hodně najevo, že v jejích očích nesahám bráchovi ani po kotníky. Co za tím bylo (ta preference pohlaví),to jsem zjistila až v dospělosti.
|
| Viola |
|
(29.1.2015 0:41:35)
Ty jo, to mi nemůžeš udělat - takhle naťuknout a nedoříct "Co za tím bylo (ta preference pohlaví)". Moje probuzená zvědavost trpí :) .
Můžeš to říct nebo jde o prudce soukromou záležitost?
|
| Oliverka | 
|
(29.1.2015 0:46:27)
Violo, jestli se smim zeptat, jake vekove kategorii jsou the deti?
|
|
| Dobra1 |
|
(29.1.2015 17:24:44)
Chtěla jsem tím říct, že to, že jde o upřednostňování kluků před holkama, jsem si uvědomila až v dospělosti. Já se jí dlouho snažila zavděčit, myslela jsem, že když budu dost dobrá, tak se v jejích očích bratrovi aspoň přiblížím. Jenže to nešlo. Prostě podle ní prostě holka neměla co chtít být něco víc než hospodyně, nedej Bože aby byla chytřejší než kluk, vlastně podle ní ani nemohla být v něčem lepší nebo chytřejší než kluk.
Třeba když jsme něco dělali společně, vždy to hodnotila, že on to dělal a já pomáhala. Jasně, bylo to tak, protože byl o několik let starší, ale já taky dělala, co jsem mohla.
S touto babičkou jsem se v dospělosti srovnala, když jsem pochopila, že vždycky budu pro ni ta druhá a nesnažila se to nijak měnit.
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(28.1.2015 22:35:23)
Moje matka si běžně brala moje děti jednotlivě - jednak byly zvladatelnější, jednak byly různého věku a měly jiné zájmy. 
Zbylé děti netvrdly doma, ale měly zase jiný program s námi nebo jinde.
|
| Klarisanek |
|
(28.1.2015 22:41:41)
Ale proč ne, když jsou věkově daleko či obého pohlaví, tak na tom taky nevidím nic špatného. Jednu sobotu jde se starším do Muzea, druhou s mladším za Hurvínkem, jednu sobotu sedí doma se starším a mastí PC hry, druhou sobotu sedí doma s mladším a čte mu Krtka. Ale když to nestřídá a bere si jen jedno, tak je to s prominutím kráva, která má pokřivený charakter a já jako matka bych nechtěla aby ho křivila jednomu z mých dětí a druhému psychicky ubližovala odstrkáváním a přehlížením. Přeci není normální aby babička jedno dítě zbožňovala a druhé zazdila.
|
| Martina, 3 synové |
|
(28.1.2015 22:48:52)
Já bych to tak nehrotila, ono se to může vždycky ještě změnit. 
Ale i kdyby nezměnilo, nevidím to jako úplnou tragédii, i s takovou situací se dá pracovat a vytěžit z ní něco dobrého.
Moje tchyně si taky brala jen nejstaršího, protože jí připomínal manžela, když byl malý. Umřela bohužel, když mu bylo asi 10 let, tak si ho tak moc neužila, ale má na ni hezké vzpomínky.  Mladší syn s ní tolik ve styku nebyl, ale nijak si to neuvědomuje, nemá z toho trauma. Malý byl opravdu malý, ten si to nepamatuje vůbec.
Jak by to pokračovalo dál, nevím, ale to už je taky jedno.
|
|
| úča | •
|
(28.1.2015 23:09:41)
Přeci není normální aby babička jedno dítě zbožňovala a druhé zazdila.
Nevím, jestli je to normální, ale je to celkem běžné. A nemyslím, že jde děti před takovou babičkou nějak chránit. Taková babička je fakt, se kterým se musí žít.
|
| Klarisanek |
|
(29.1.2015 12:01:03)
Kdyz se budeme bavit o matce, ktera jedno dite miluje a druhe odkopava, tak ji budeme nazyvat krkavci matka a davat ji ruzne nelichotive nazvy. Kdyz se jedna o babicku, tak ja to vidim stejne, vzdyt jsou to jeji vnoucata, je to o hodne mene nez jeji deti? Nejde o to jakym zpusobem travi cas s detmi, ale o psychicky postoj, kdy jednomu z deti dochazi, ze ho babicka nema rada, ignoruje, nesnasi.
|
|
|
|
|
| hermiona | •
|
(29.1.2015 8:53:31)
Kapradino, možná babička obě děti naráz nezvládá, nebo se jen bojí, že se něco stane. Hlídat vnoučata je něco úplně jiného, než hlídat vlastní děti, a taky v té době člověk už není nejmladší, má třeba pomalejší reakce, nechodí tak rychle, snáz se unaví. Taky byt si uzpůsobíte, když máte malé děti, kdežto člověk s odrostlými dětmi nemá všechno poschovávané, pozamykané apod., aby k tomu děti nemohly, a babička se může bát, že když bude dohlížet na jedno vnouče, druhé třeba sebere nůž nebo jinou věc, co mu nepatří do ruky...
Ještě mě napadá - Violo, jaké výhrady má babička vůči nemilovanému vnoučeti? Není to třeba to, že je divoké, neposlechne? Jak staré jsou děti?
|
|
|
| Dobra1 |
|
(28.1.2015 23:58:39)
Tak tohle je něco jiného. Tady bych asi výrazně omezila i čas babičky a oblíbeného dítěte. Tedy zajímav= aktivity tak jednou za 1/4 roku.
|
|
|
|
...
. Jsem zvědavá, jestli budete mít rády všechna vnoučata stejně. Občas vidím děti, které bych doma nechtěla ani za zlaté prase. A nic by na tom nezměnil ani fakt, že jsou to moje vnoučata. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)